Vtipy - těch není nikdy dost

Do drogerie přijde pan Horák a ptá se prodavačky:

"Máte, prosím vás, nějaký prostředek proti blechám?"

" Máme, prosím, tady je."

" Buďte tak hodná a zabalte mi ho úhledně, je to dárek."

Jaký je nejlepší čtyřnohý přítel člověka?

Postel.

Blázen se prochází v parku, potká zahradníka a zeptá se ho, co dělá.
- "Starám se o jahody."
- "A co to na ně sypete?"
- "No přece hnůj."
- "To je zajimavé, já si na ně sypu cukr, no ale já jsem blázen..."

"Můj manžel mi denně dělá přednášku, jak dobře uměla vařit jeho matka" stěžuje si Marie.
"Můj manžel to dělal také," mávne rukou Eva.
"A už to nedělá?"
"Ne! Začala jsem mu vyprávět, jak dobře uměl můj táta vydělávat velképeníze!"

Příjde mladík pro Aničku. Maminka otevře a říká:
Musíte chvilku počkat, Anička jenom dojí.
Vy mate kravku?
Ne, proč?
Tak co dojí?
Kuře...

Volají Američané Rusům, že vynalezli telefon do nebe. Rusové přijedou a vytočí dlouhé číslo, ozve se: "Svaty Petr, prosim?" Položí telefon, zaplati 1000 dolarů a ujedou. Druhý den volají Rusové: "Přijeďte, máme telefon do pekla." Američané přijedou, vytočí dvě nuly a ozve se: "Halo, tady je Lucifer!" Leknou se, položí telefon a ptaji se, kolik to bude stát. "Jednu kopejku." "Jak to, že tak málo?" "To je místní hovor".

Pan Horáček se u obědu rozčílí: V salátu je slimák, tys ho neprala?" Paní Horáčková na něho udiveně pohlédne . "Nechápu, proč bych měla prát slimáka."

Sedne opilec do taxíku a povídá: "Prosím domů!"
"Můžete to nějak upřesnit?"
"Do obýváku."

Teréňák jede pouští a najednou hrc, motor chcípne a řidič- turista se marně snaží znovu nastartovat. Slunce praží, 60 stupňů, marně pobíhá kolem auta a kouká do motoru. Pití došlo a už začíná propadat zoufalství v předtuše neodvratné smrti žízní a vysílením. Už začíná mít mžitky před očima a vtom vidí, že by fata morgana?, že z dálky k němu běží jakýsi bílý okřídlený kůň. To přece není možné, říká si, ale kůň doběhne nebo spíš doletí až k němu, strčí hlavu pod kapotu a říká: "Tohle utáhni, tohle zapoj a tohle trochu poklepej a teď nastartuj...." A skutečně, motor naskočí, kůň zmizí a řidič jako ve snách dojede do nejbližší oázy. Tam se osvěží a hned říká domorodcům, co se mu neuvěřitelného přihodilo. "No, to jste měl fakt velký štěstí", říká ten největší beduín. "Kdybyste potkal toho hnědýho, co je tamhle uvázanej ve stáji, tak ten ví o autech úplný kulový...."

Sejdou se takhle jednou dva lovci, jeden má překrásnou liščí kůži.
Ten druhý mu závidí a tak se zeptá:
"Člověče, jak jsi dostal takovou lišku?"
"No, přišel jsem k noře, zařval jsem Hůůůů, liška vyběhla ven a já ji střelil."
Za týden se potkají znova, a ten jeden zrovna s sebou nese velkou medvědí kůži.
Ten druhý se zase ptá, a ten první vypráví:
"No, přišel jsem k sluji, zařval jsem Hůůůů, medvěd vyběhl ven a já ho střelil."
Třetí týden se potkají, a ten jeden je celý zafáčovaný a zasádrovaný, jednu ruku vůbec nemá. Na zvědavé dotazy spustí:
"No, přišel jsem k obrovský sluji, zařval jsem Hůůůů, zevnitř se ozvalo taky Hůůůůůůů a vyjel vlak..."

Na břehu řeky Moravy stojí stařeček a loví ryby. Jede kolem Tatra, zastaví a řidič se ptá: "Stařečku, kde se tu možem přebrodit?" Stařeček přehodí fajfku z jednoho koutku úst do druhého a povídá: "Tož, kousek odtud, asi padesát metrů po proudu." Řidič tedy jede padesát metrů, pak sjede do vody a fik ho, zapadne do vody včetně nákladu. Stařeček se na to dívá a povídá: "Tož včil su z teho blázen, před chvílou tu šly kačeny a měly vody po prsa."

---

Řidič nabourá do auta zaparkovaného na parkovišti. Vystoupí ze svého auta, přistoupí k tomu, do kterého právě naboural a začne psát vzkaz: "Když píšu tento lístek, sleduje mne asi tucet lidí. Všichni si myslí, že píšu svoje jméno, adresu a číslo pojistky. Ale nepíšu."

Pane vrchní, co to plave v té polévce?
- Odkud jste? ptá se číšník
- Z Hradce, proč?
- Z Hradce... a vy opravdu nepoznáte mouchu?

Přijde náčelník Indiánů do osady a říká:
- Mám pro vás dvě zprávy. Jednu dobrou, jednu zlou.
Nejprve ta zlá:
- Za kopcem se usadili cikáni.
A teď ta dobrá:
- Chutnají jako bizoni.

Jeden Holanďan přišel po dlouhé době ke zpovědi a říká knězi:
- Odpusťte mi, otče, zhřešil jsem. Za druhé světové války jsem ve svém podkroví schoval jednoho žida.
Kněz:
- Ale to přece není hřích, pomoci člověku, byť jiné víry.
- Ale já ho donutil zaplatit mi za každý týden dvacet guldenů.
- No, to už tak hezké není, ale hřích to není.
- Díky, otče. Moc se mi ulevilo. Ale mám ještě jeden dotaz:
Kněz:
- Ptej se, synu.
- Neměl bych mu říct, že válka už skončila?

Nemocniční chodbou jde sestra a tlačí vozík s pacientem. Ten na ni žalostně kouká a prosí:
- Sestřičko, zkusíme to ještě na ARO, prosím!
Sestřička však kategoricky odmítá:
- Paní doktorka řekla, že do márnice, tak jedeme do márnice