Názor jsou prý jako zadek – každý má nějaký.
Někdy dokonce máme pocit, že bychom měli mít názor na většinu věcí kolem sebe. Jako by bylo něco špatného na tom nemít názor. Názor si tvoříme i tehdy, když nemáme dost informací, velká část našich názorů je tvořena jen díky dílčím, neúplným a třeba i zavádějícím informacím, které jsme získali kdo ví kde. Přesto máme sklon považovat svoje názory za fakta, za správné a následováníhodné.
Názory a fakta jsou dvě různé věci. Fakt je, že špenát je zelený. Názor je, že špenát je chutný nebo nechutný. Fakt je něco, co je nezávislé na tom, co si přejete nebo co se vám líbí. Naopak názor je velmi závislý na osobě, která to tvrzení pronáší.
Svůj názor taky můžeme změnit. Jsou lidé, kteří si myslím, že si na svých názorech musí za každou cenu stát, že to je znak pevného charakteru. Ale kdybychom neměnili názory, jak bychom se mohli rozvíjet a učit? Někde bychom ve svém vývoji ustrnuli.
Všichni víme, že jiní lidé mívají jiné názory. Obvykle je můžeme tolerovat. Dokonce musíme, kdybychom se rozčilovali vždycky, když má někdo na něco jiný názor, to bychom se uzlobili. Není to problém, když jde o oblíbenou barvu nebo televizní pořad. Jenže pak jsou jiné názory, které jen tak tolerovat nemůžeme. Jsou to ty názory, které útočí na naše hodnoty. Pro katolíka může být nepřijatelné to, že v některých kulturách je přípustné mnohoženství. Pro mě je nepřijatelná nevěra ve vztahu, jjinde to třeba tak moc neřeší.
Zjišťování názorů má ovšem i značný dopad komerční. A na internetu se to realizuje velmi snadno. Je velmi jednoduché uspořádat anketu nebo průzkum a to velké firmy to dělají hodně často. Názory nás zákazníků jsou pro ně velmi důležité, protože jim umožňují vycházet zákazníkům vstříc a plnit jejich přání. Takovým průzkumem zákaznických názorů je i nakupování v supermarketu. Tím, že něco hodíte do košíku, tím tomu vlastně dáváte svůj hlas. Když supermarkety zjistí, že lidé dávají přednost třeba výrobkům s malých obsahem cukru, udělají všechno proto, aby jim takové výrobky nabídly. Škoda jen, že místo cukru dají do nápojů a sladkostí jakási sladidla, o kterých si můžeme myslet, že jsou neškodná, ale je to fakt nebo názor? Cukr zná naše tělo milióny let, sladidla pár desítek. Proto si myslím, že radši ten cukr. To je ale jen můj názor, nikoliv fakt.
Žádné komentáře:
Okomentovat