Vtipy pro dvacátý čtvrtý týden

Sedí vlk v baru a ucucává už notně zvětralé pivo. Vtom tam vlítne zajíc, sedne k barovému pultu, poručí si whisky, kopne ji do sebe, poručí si druhou, vyzunkne, na pult hodí pětikilo a odchází. Vlk rychle dopije, vyběhne za ním a ptá se, kde bere tolik peněz. „No," povídá zajíc, „jdi domů, pořádně to staré udělej a třeba ti taky dá víc." Vlk letí domů, vlčice zrovna stojí u plotny. Ani nepozdraví, rovnou k ní přiskočí a šoupne jí ho tam zezadu. Vlčice jen zakroutí hlavou a říká: „Zajíci zajíci, už seš zase bez peněz?"

TIRák sviští silnicí a, aby mu nebylo, na dlouhých cestách, smutno, vozí sebou papouška a povídají si spolu o všem možném. Pojednou však vidí krásnou stopařku, sice s podivnými krabicemi, ale zastaví. Ukazuje se, že jede na trh, a v krabicích má slepice. Dohodli se, že drůbež dají dozadu a Žako je bude hlídat. Jedou dá,, povídají si a jen tak, mezi řečí, řidič, přesvědčí stopařku, že by bylo hezké, kdyby ho, za jeho ochotu, heky odměnila. Stopařka souhlasí, a tak zajedou na odpočívadlo, a tam si oba vyhoví. Když dojeli do cíle, stopařka poděkovala a chtěla si vzít krabice, ale byly prázdné. „Kde jsou slepice?!“ volal řidič na papouška. „Kde by byly?,“ odpovídá papoušek, „A neřvi na mne! – Paní dala, a tak se vezla, slepice nedali, tak ať jdou pěšky.“

Víte, jak se chytá opice? Sednete si na strom se dvěma lahvemi: Do jedné nalijete vodu a do druhé pěkně ostrý grog. Z té lahve s vodou si začnete notně přihýbat. Pak přijde opice a začne se opičit, ale s tou druhou lahví, po chvíli je na mol a dá se snadno chytit. Kdyby se opice nedostavila, zaměňte lahve a postupujte dle výše uvedeného návodu. Po chvilce ulovíte opici také.

"A požádal tě o ruku?" táže se jedna kamarádka druhé. "O ruku ještě ne," povzdechne si přítelkyně, "ale jinak o všechno ostatní."

"Probůh," diví se jedna francouzska, "taková atraktivní žena, jako ty, tolik vlivných a bohatých milenců..., a ty si od žádného z nich nevezmeš auto, kožich, peníze..., vždy jen a jen lovecký nůž. Proč?" "Proč? Tak to ti mohu vysvětlit," usmívá se přítelkyně, "zatím jsem krásná, mladá, žádoucí, vzrušující, ale to nepotrvá věčně. Jednou mi bude padesát..., a dovedeš si představit, čeho všeho je schopen takový šikovný skautík, aby získal lovecký nůž?!"

Baví se dvě školačky nad sklenicí vína: "Tak jsem konečně přišla o panenství." "A bylo to za peníze nebo z lásky?" "Asi z lásky, co si dneska koupíš za pět stovek."

Žena - nymfa - si dá inzerát, že hledá výkonného, ale opravdu výkonného chlapa, který by ji dokázal uspokojit, protože je extrémně náruživá. Jednoho dne se u jejích dveří objeví týpek, celkem dobře vypadající, tak jej pozve dál. Borec si sundá bundu a vyhodí ji z okna, poté to samé udělá s kalhotami. Pak si sundá triko a opět jej vyhodí z okna ven. Ženská jej chvilku pozoruje, pak se zeptá: "Co to děláte, proč to všechno vyhazujete?" A chlap odpoví:" Až z Tebe slezu, nebudou už tyhle hadry v módě..."

Jde Dežo Kokotár na matriku, že se jako nechá přejmenovat. Matrikářka: "No, máte opravdu hloupé jméno. A jak byste se chtěl jmenovat, pane Kokotár???" "Jožo Kokotár..."

"Jak jste se stal úspěšným?" "Spřátelil jsem se s jedním bohatým člověkem. On měl peníze, já zkušenosti." "A nyní?" "Já mám peníze a on zkušenosti."

Manžel se vrátí domů a povídá manželce: „Představ si, že hned ráno mě srazil taxík, v poledne mě srazil nějaký cyklista, a na konec se přímo před mýma očima srazily dva vlaky!" „Tak to tě nepotěším, k večeři máš švestkové knedlíky." „Ale ty mám přece rád!" „Jenomže ony se mi tak trochu v hrnci srazily..."

V nově upraveném městském parku se oběvila cedulka s nápisem: "Žádáme, aby občané toto místo neznečišťovali." Hned druhý den bylo pod tabulkou hovno a na tabulce připsáno: "Vaší žádosti se nevyhovuje, viz. příloha dole."

„Co bude k večeři?"
„Leda tak obložený chleba!"
„A čím?" „Jak to čím? Přece rukama..."

„Tady čtu v novinách, že náš národ dosáhl v kuchařském umění světovou úroveň!" „Národ především ..., ale řekni mi, proč nám to kazíš?"

Princ ke královi: „Pane králi, splnil jsem své slovo, zde v pytli jsou tři dračí hlavy.” „Děkuji princi, i já plním slovo své. Zde v pytli je ruka a srdce princezny!”

Potkají se dva: „Tak jak to jde?” „No, tak dvakrát týdně.” „Ale já to takhle nemyslel. Já chtěl vědět, jak to jde doma.” „Jo doma? Tak doma vůbec ne!”

„Náš nový soused je velkým milovníkem hudby.“ „Opravdu? A proč si to myslíte?“ „Když jsem včera cvičila na housle, rozbil nám cihlou okno, aby mě lépe slyšel.“

"Obžalovanýž, můžete nám vysvětlit, proč jste tedy souseda Mazánka půchl vidlemi?" "On mě, prosím, k tomu vyzval." "Jak to?" "No, skládal uhlí, a když mě uviděl, tak mi povídá: Pojď mi píchnout!"

Soudce: "Měl jste poměr se zemřelou?" "Probůh, to ne, jenom dokud žila."

Dva známí se potkali po mnoha letech. "Slyšel jsem, že jsi po třetí ženatý." "Jo, a spokojený, první byla učitelka a pořád chtěla opakovat. Druhá byla od hasičů. Ta chtěla jen prodlužovat hadici. Ale teď mám zemědělkyni a je moc hodná. Říká, jen se nedři, co nestihneš ty, stihnou brigádníci."

Na plese si vylévá srdce paní ¨Nováková: "Vy se tady alespoň vytančíte paní Píšová. Vidím, že tu máte manžela i milence." "Prosím vás, i tady se vymlouvají jeden na druhého."

Novomanželé pozvali na návštěvu do svého malého bytu dávného dobrého přítele. Když už toho dost vypili, rozhodli se, že ho nechají přespat v jejich manželské posteli mezi nimi. Ráno manželka vstala první a šla udělat snídani. Muži zůstali sami a přítel říká manželovi: "Poslouchej, to jsem nevěděl, že je ta tvoje manželka taková vášnivá!" Manžel: "Proč?" Přítel: "Ona mi ho celou noc držela!" Manžel: "To jsem byl já! Jistota je jistota!"

V kanceláři si stěžuje kolegyně: "Já jsem tak utahaná. Nemohu spát, starý chrápe jako pila." "To je jednoduché. Jakmile usne, roztáhni mu nohy." Druhý den vypadá kolegyně spokojeně. "Jak jsi na to přišla?" "Když mu roztáhneš nohy, pytel mu spadne na díru a průvan přestane."

„Měla jste tu být v osm hodin ráno!" mrazivě praví šéf, často se v docházce opožďující sekretářce.
„Vážně?" říká dychtivě sličná, leč ospalá dívčina, „a co se tu tak strašně důležitého dělo?"

Píše muž z vězení manželce: „Drahá lásko. Díky za pilník, který jsi mi zapekla do bábovky. Velice jsi mě potěšila. Mám teď nejhezčí nehty z basy.

Vězeňský kaplan promlouvá k recidivistovi, který už potřetí vyloupil pokladnu: „Můj synu, až se dostaneš na svobodu, rád ti budu pomáhat."
„Moc děkuji za nabídku, důstojnosti," povídá vězeň. „Ale na to musí být odborník."

"Pane profesore, může přijít student ke zkoušce podnapilý?" "No, v podstatě může." "Hej kluci, přineste ho!"

"To je strašné," povzdechl si učitel, "třicet oslů ve třídě a jeden, aby je hlídal!"

Učitel: "Namísto Sázava s vlévá do Vltavy můžeme obrazně říci, že Vltava pije Sázavu. Může mi někdo z vás, žáci, uvést podobný příklad?" Žák: "Prosím, ano. Místo tatínek pije Plzeň můžeme říci Plzeň se vlévá do tatínka."

Chlápek ve vlaku se ptá průvodčího, kdy ten vlak staví v Libni. „Pane, tohle je expres, ten v Libni nestaví." „Vy si děláte legraci, ne? Já nutně rnusím vystoupit v Libni!"
„Je mi líto, pane, ale tenhle vlak tam nestaví." „Musí přece být nějaká možnost!" „No, jedna by byla. Můžu říct trojvedoucímu, aby zpomalil, a já vás podržím nad nástupištěm a dostanu dolů." „To zní šíleně. Bude to fungovat?"
„No, stojí to za pokus." Vlak tedy vjíždí do nádraží, průvodčí drží chlapa za sako ve vzduchu. Chlápek ve vzduchu utíká. Průvodčí jej pomalu spouští níž, až se chlapovy nohy dotknou nástupiště. Kmitají se neuvěřitelnou rychlostí. Průvodčí jej pouští, chlap pomalu ztrácí na rychlosti. Už to není sprint, ale normální svižný běh. Když chlapa míjí konec vlaku, z posledních dveří se někdo vykloní, popadne jej za límec, vtáhne do vlaku a povídá: „Chlape, máte štěstí, že jsem tu zrovna stál. Tenhle vlak tady totiž vůbec nestaví!"