Koledování se u
nás moc nepraktikuje, ale vydlabané dýně nebo akce s maskami, ty jsou mezi
dětmi dost oblíbené.
Počátky tohoto
svátku jsou u Keltů, kteří těmi světly v oknech ukazovali cestu svým
zemřelým předkům zpátky domů. Taky to byl jeden ze dvou svátků, který dělil rok
na dvě poloviny.Byl to konec té teplejší letní poloviny roku, která začala 30.
dubna, taky svátkem, který byl spojen s ohněm.
Prý je to
nejmagičtější noc, kdy je hranice mezi světem mrtvých a živých nejslabší. Takže
duchové mrtvých mají snazší přístup do světa živých. O opačný směr asi není
velký zájem J
U nás se
v té době slaví podstatně důstojnější a vážnější svátek – památka
zesnulých neboli dušičky. Připadá na 2. listopadu a tradicí je navštívit hroby
svých blízkých a zapálit tam svíčku. Pro věřící je to i připomínkou posmrtného
života, pro nevěřící je to prostě vzpomínka na lidi, které jsme měli rádi, ale
oni už odešli. Tento svátek se prý slaví již od 10. století.
Den předtím, 1.
listopadu je svátek všech svatých, ale to je hlavně záležitost církví.
Žádné komentáře:
Okomentovat