Vtipy pro osmý týden roku

Letadlo. Veliké dopravní letadlo. Boeing 747 Jumbo Jet. Plné lidí - všichni nastoupeni, uvelebují se v sedačkách. U zadních dveří se spustil nějaký povyk a uličkou mezi cestujícími kráčí do pilotní kabiny první pilot. Černé brýle na očích, bílou hůlkou oťukává cestu. Za ním druhý pilot - taktéž s černými brýlemi, s hůlkou a se slepeckým psem. Cestující koukají jak ve snu - to bude nějaký fór, ne? BzzzzzzzZZZZZZZZZZZZZ.... nabíhají motory, letadlo se dává do pohybu. Cestující znervózněli - to nás skutečně povezou ti dva!? Letadlo zrychluje, cestující přilepení do sedaček, strachy ani nedutají. Letadlo jede ještě rychleji, už by mělo být ve vzduchu, blíží se konec ranveje! První cestující nevydrželi a začali ječet, během vteřiny už ječí všichni v letadle. V ten moment se letadlo prudce zvedne, všichni mají žaludky až v kalhotách, slabší nátury sahají po pytlících... a v pilotní kabině povídá jeden pilot druhému: "Kolego, mám obavy, že jednoho dne nezačnou ti vzadu ječet včas a všichni se tady zabijeme."

Muž přijde k právníkovi do kanceláře a ptá se, kolik si účtuje za své služby.
"Mám taxu 1000 korun za 3 zodpovězené otázky", odpoví právník.
"A není to příliš vysoká cena?", diví se muž.
"Ano je," odpoví právník, "a co je vaše třetí otázka?".

Atraktivní studentka přijde na zkoušku k profesorovi. Posadí se, poodhrne sukni a řekne: "Udělala bych cokoliv, abych dostala tu zkoušku." Profesor vytáhne obočí: "Cokoliv?" Studentka si přisune židli ke stolu profesora a ztiší hlas: "Ano, cokoliv." Profesor se k ní nakloní a zeptá se také tlumeně: "Skutečně cokoliv?" Studentka se k němu nakloní a zašeptá mu do ucha: "Skutečně cokoliv!" Profesor se k ní také nakloní a zašeptá jí do ucha: "Mohla byste... studovat?"

Pepíček sedí na zkoušce proti učiteli a učitel se ho ptá: "Když dva lidé spolu hovoří a jeden z nich je hlupák, co se stane?". "Ten druhý neudělá zkoušku."

Pepíček šel s babičkou na procházku, a v parku viděli dva psy, jak se páří.
"Babi, co to dělají?" ptá se Pepíček.
Babička přemýšlela, jak z toho ven, tak řekla: "Ten pejsek nahoře má zraněnou tlapku, a ten dole ho nese k doktorovi."
"Jsou skoro jako lidi, že jo, babi?" říká Pepíček.
"Jak to myslíš, jako lidi?" ptá se babička.
"Nabídni někomu pomocnou ruku, a pokaždý tě akorát zjebe."

Starý Ir leží doma v posteli a umírá. Jak se stále častěji zmítá v agonii blížící se smrti, najednou v jednom ze světlejších okamžiků vědomí ucítí,jak se zezdola z kuchyně line vůně jeho zamilovaných sýrových bochánků. Sebere poslední zbytky svých sil a zvedne se z postele. A zatímco se opírá rukama o zeď, došourá se ke dveřím. Oběma rukama se přidrží zábradlí a s nadlidským úsilím sejde po schodech dolů. Zde se opře o dveře do kuchyně, aby si odpočal a trochu se vydýchal. Kdyby byl po smrti, myslel by, že jeráji, protože kuchyňský stůl je pokryt voskovaným papírem a na něm lahůdka nad lahůdky-desítky sýrových bochánků. Je to nebe? Anebo je to spíš poslední akt lásky jeho milující ženy, se kterou sdílel po šedesát let dobré i zlé která jej chce naposledy potěšit, dříve než on opustí toto slzavé údolí? Sebral v sobě poslední zbytky sil a vydal se směrem ke kuchyňskému stolu. Ale předchozí cesta jej natolik zmohla, že zavrávoral a dopadl na kolena těsně vedle stolu. Sýrové bochánky měl na dosah. Jeho rozpraskané rty se otevřely a on skoro cítil na jazyku chuť sýrových bochánků dřív, než některý vložil do úst. Tak silný zážitek jako by jej vracel do života. Pomalu natáhl svou třaslavou, vrásčitou paži směrem k nejbližšímu bochánku na kraji stolu, když v tom najednou dostal přes ruku vařečkou."Necháš je být! Ty jsou na pohřeb..!!!"

Jožo si půjčuje u Deža černý oblek.
"Zemřel nám děda," říká Dežovi. "Můžu si pujčit, ten černý oblek. Víš, velmi nutně ho potřebuju."
No a po čase sa oba opět potkají, a Dežo se ptá:
"Tak co jak, ten oblek?"
"Fajn, byl mu akorát."

Jeden chlápek se živil zařizováním interiérů, pokládal lino. Jednou byl dělat nějakým zazobancům celý barák, stovky čtverečních metrů. Konečně po několikahodinové únavné práci dodělal podlahu ve vstupní hale, otřel si čelo a že si konečně může dát cigaretku. Hledá v monterkách cigarety a kde nic tu nic. Jeho zrak spočinul uprostřed místnosti, kde se na něj usmívala taková malá vyboulenina.
"Sakra, přece to už nebudu předělávat," říká si.
Vzal tedy velkou palici a tak dlouho do cigaret bušil, až byla podlaha opět perfektně rovná. Paní domu se přišla podívat na výsledek, pochválila práci zaplatila a povídá:
"V kuchyni na lednici jste si nechal cigarety, ... a mistře, neviděl jste tu někde našeho křečka?"

Víte, kde najdete želvu bez nohou?
.
.
Přesně tam, kde jste ji naposled nechali.

Kdo to je diplomat?
.
.
Člověk, který vás dokáže poslat do pr*ele takovým způsobem, že se na ten výlet vlastně těšíte.

Víš, jak se léčí AIDS akupunkturou?
.
.
Na těle najdeš tři body a pak už jen záleží na tom, jak silně tlačíš na vidle.

Víte, kde vznikli Pokémoni?
Na Moravě přece! Tady je důkaz: Baví se otec a matkou na dvorku svého statku u Kroměříže: "Mámo, hen ten náš mladé synek je blbé jak tá sviňa. Po kém on je?"

Je to zelený, odporný a slizký a když na to šlápnete, tak má ta ropucha smůlu. Co je to?

V noci na tom spíš, přes den na tom sedíš a večer si tím čistíš zuby, co je to?
Postel, židle a zubní kartáček.

Víte, co se stane, až vymřou všichni politici?
No zase budou největší pitomci policajti.

Víte, proč jsou v Rusku zvlášť oblíbené italské špičaté boty?
Protože s nimi můžete zašlápnout švába i v koutě!

Co je to? Nepije to, nejí to a přesto to roste.
Ceny!

Hostina skončila a novomanželé se odebrali do svého hotelového pokoje. Připili si šampaňským. Ženich se poté svlékl a ulehl do postele, zatímco nevěsta stále seděla na židli u okna a koukala na hvězdy. Manžel se ozval:
"Drahá, ty si nepůjdeš lehnout?"
"Ne. Maminka mi říkala, že tohle bude nejhezčí noc mého života, tak z ní nechci propást ani minutu."

Dva manželé slaví zlatou svatbu. Večer se ptá Sam své ženy:
"Řekni mi, popravdě, bylas mi někdy za ty roky nevěrná?" Žena odpovídá:
"Prosím tě, proč se teď ptáš na takové věci?"
"No, víš, hrozně bych si to přál vědět."
"Dobrá, když to tedy chceš slyšet, byla. Třikrát."
"Kdy? Řekni mi to."
"Poprvé, pamatuješ, bylo Ti tenkrát 35, zakládals svoji firmu a v žádné bance Ti nechtěli dát úvěr. Vzpomeň si, jak jednou přišel sám president z banky a bez otázek podepsal všechny papíry na úvěr... to bylo ono."
"Tohle jsi pro mne dokázala udělat? Ani nevíš, jak moc si Tě vážím."
"Podruhé, to bylo po Tvém posledním infarktu, kdy Ti lékaři doporučili jít na tu složitou operaci, ale žádný si Tě nechtěl vzít pod skalpel. No, jak tenkrát přijel doktor Smetana a sám tu operaci udělal. To bylo podruhé."
"Bože, tak ses obětovala, abys mi zachránila život!"
"No, a potřetí... Pamatuješ, jak ses moc chtěl stát presidentem kongregace a chybělo Ti 47 hlasů?"

Uvědomělý otec dává synovi, který se má ženit, rady do života:
"Víš, synu, manželství, to je především kooperace. Základem úspěšného manželství je vzájemná pomoc a vstřícnost. Musíte dělat věci spolu. Třeba, když se tvoje žena bude chtít projít, tak se půjdeš projít s ní. Když bude chtít jít do kina, půjdeš s ní do kina. Když chce umýt nádobí, umyješ s ní nádobí."
Synkovi se to moc nelíbilo, ale poctivě poslouchal a pak se zeptal:
"A co když chce vytřít podlahu?"
"Tak s ní vytřeš podlahu!"

Jednoho dně připomene sekretářka v práci starému panu řediteli, že jeho žena má ten den narozeniny. Tak chlápek v poledne vyrazí po obchodech. Jenže neví, co by ženě koupil, protože ona má všechno, co potřebuje. Ale když jde kolem jednoho obchodu, uvědomí si, že ženě nikdy nekoupil žádné odvážné prádlo. Rozhodne se pro něco sexy, co by jí dodalo pocit mladosti a atraktivity. Tak zapadne do krámu a nechá si zabalit nejdražší a nejodvážnější spodničku.
Dorazí domů a dává balíček ženě, aby si jej šla rozbalit do pokoje, že počká v kuchyni. Otevře si pivo a žena zmizí v ložnici. Jakmile otevře balíček, zjistí, že něco takového nikdy opravdu neměla. Všimne si také, že ta spodnička je tak odvážná, že vůbec nedává prostor žádné fantazii. Tak se rozhodne, že manžela překvapí a půjde dolů úplně nahá. Schází tedy po schodech a volá na něj, aby se šel do haly podívat. Děda vykoukne z kuchyně, tak si jí prohlédne a říká:
"Sakra, za ty prachy to taky mohli mít vyžehlené."

Paní Nováková dlouho toužila po kožichu. Když se jí manžel zeptal, co by chtěla k narozeninám, bez váhání odpověděla:
"Norka, miláčku."
"Není problem," řekl manžel, "to ti ale povídám, klec si budeš čistit sama!"

Manžel stojí před hrobem své zesnulé ženy a říká jí: "Božko, takovás dobrá to žena byla, co já si teď bez tebe počnu?" Najednou se ze země začne hrabat krtek. "Ale božka neblbni, nerozumíš srandě?"

Přijde manžel nad ránem domů a žena ho vítá ve dveřích: "Kde jsi byl?" "Na schůzi." "Nelži, mluv pravdu!" "Dobře, byl jsem v bordelu." "No sláva, už jsem si myslela, že na to nemáme."

Když se Roman loučí se svou tanečnicí, ptá se: "Mohu Vás ještě někdy vidět?" "Ale jistě. Moje číslo je v telefonním seznamu." "A jméno?" "Hned vedle něho."

Jde ženská po ulici a uvidí chlapa jak stojí na chodníku s cihlou na hlavě! Tak k němu přijde a zeptá se ho: "Pane,můžu se vás na něco zeptat? Proč máte tu cihlu na hlavě?" Můž odpoví: "Když semnou půjdete domů a vyspíte se semnou tak vám to povím!" Žena přikývne a jde s ním! Po sexu se ho zeptá: "Tak už mi to povíte?" Muž odpoví: "Tak podívej tady mám prut, návnadu a nic jsem nechytil! A ty jseš na tuhle cihlu už šestá!"

Zazvoní telefon: "Miláčku, mám pro tebe radostnou zprávu. Budeme mít děťátko!"
"To je skvělé, mám ohromnou radost. A kdo volá, prosím?"