Prázdninová turistika

Prázdniny jsou ve své polovině a snad nejčastější otázkou se dnes stává: už jste byli na dovolené?

Každý chceme využít toho nejteplejšího ročního období a vyjet někam za odpočinkem nebo za poznáním. Nejčastěji k moři, což mi připadá docela zvláštní, protože když jsou tady vedra, proč jezdit na jih, kde bude nejspíš ještě tepleji? Není to jen moře, které nás láká do světa. Je tolik zajímavých míst, kam stojí za to se podívat. Mě by se líbil třeba Londýn nebo španělská Barcelona, ale nemusí člověk vyjet zrovna do velkoměsta, aby našel něco zajímavého.

I v Čechách jsou místa, která stojí za návštěvu. Přesnější by možná bylo říct, že když se umíte koukat, všude najdete něco zajímavého. Už samotný les je prostředí, ve kterém je člověku báječně. Přitom se městský člověk do lesa dostane jen výjimečně. I když je všude kolem úmorné vedro, v lese je příjemný chládek a voňavý vzduch. Muzea, galerie a podobné kulturní zajímavosti jsou dnes také skoro všude. A to je dobře. Nedávno jsem byla na vernisáži výstavy dětských kočárků. Sběratelka pocházela z nějaké blízké vesnice, kde díky ní měli vlastní muzeum. Dětské kočárky možná nejsou téma, které by hýbalo světem, ale přispívá k té pestré mozaice, kterou je náš svět.

Jedno z nejhezčích míst, kde jsme strávili dovolenou byl Český ráj. Nádherná příroda i kulturní památky. Připadalo mi to tam takové příjemně známé, dokázala bych si představit, že bych v tom kraji žila. Jinde se cítím jako turista, v Českém ráji to prostě bylo jiné.

Další místo, které mě okouzlilo, byl dům Anne Hathaway, manželky Williama Shakespeare, poblíž anglického města Stratford upon Avon. Byl to vesnický domek obklopený zahradou. Nebyla to ale zahrada, na jakou jsme zvyklí. Naše zahrady jsou spíš na parádu, pokud už pěstujeme zeleninu, tak ji dost často umístíme někde vzadu u plotu, aby nám nekazila estetický dojem. Tahle zahrada obsahovala směs květin a zelenin, působila spíš jako krajina nebo houština, jen těžko byste tam hledali rovné řádky. Zato cestičky, ty byly vyznačeny velmi zřetelně – byly vydlážděné, takže se po nich dobře chodilo. Byl to přesně ten typ zahrady, který se mi líbí: neoddělovat užitkovou a okrasnou část, ale spíš to uspořádat tak, aby ty rostliny rostly vedle sebe, zelenina, bylinky i květiny.

Je ještě spousta míst, kam bych se ráda podívala, ale možná nikdy nepodívám. Protože všechno se stihnout nedá a ono to cestování není zrovna nejlevnější záležitost. Místo toho, abych kvůli tomu smutnila, si raději užívám toho hezkého, co je kolem. I v mém městě jsou krásná místa. Kdybych neuměla ocenit, co pěkného mám na dosah ruky, dokázala bych si pak půvabů vzdálených míst? Možná to není o tom, jak daleko se člověk vypraví, ale spíš jak pozorný umí být a jak si umí vychutnat to, čeho se mu právě dostává. Když budete stále jen reptat, hledat nedostatky a brblat, je jedno, kde právě jste. Pěstujete v sobě nespokojenost a ta pak s vámi jde kamkoliv, i do nejexotičtější ciziny. Když si vychutnáte i ty všední maličkosti, se kterými se potkáváte každý den, tak budete šťastní všude, i kdybyste na žádnou dovolenou nejeli.