Rozpočtová disciplína znamená, že se ukázňuju ve svých výdajích a nepodléhám implulzivním nákupům, které jsou z hlediska peněz nerozumné.
Rozumné hospodaření, to je podle mě stav, kdy moje příjmy jsou o něco vyšší než moje výdaje a ten rozdíl se někde uchovává tak, aby ho bylo možné použít buď pro pokrytí neočekávaných výdajů nebo na koupi něčeho nákladnějšího, co se nedá pořídit z běžného rozpočtu.
Spotřebovávat, nakupovat, utrácet, pořizovat si různé věci je příjemné, dělá nám to radost a proto někdy máme problémy s tím se krotit a neutrácet víc, než odpovídá našim příjmům. Zejména v době, kdy vám půjčky nabízejí nebo vnucují na každém rohu a půjčit si na cokoliv je propagováno i v televizi. Vzniká dojem, že je to normální a v pořádku.
Normální a v pořádku je půjčit si na něco, co se mi vyplatí. Když si půjčím na auto, které pak využiju jako taxikář a bude mi peníze vynášet, je to v pořádku. Když si půjčím na zbytečně drahé auto, abych si dopřál ten pocit luxusu, je to z hlediska rozpočtu hlavně velká zátěž a stěží se to dá považovat za rozumné.
Když si půjčím na byt, díky kterému ušetřím za nájemné a ještě budu moci svůj majetek zhodnocovat, je to rozumné. Když si půjčím na nábytek, protože se mi ten starý uý nepřipadá dostatečně reprezentativní, může se mi to dost prodražit.
Ovšem takovéto velké výdaje děláme jen málokdy a většinou si je rozmýšlíme.
Daleko častěji děláme malá rozhodnutí, takové ty každodenní nákupy, kdy bezmyšlenkovitě hodíme do košíku v obchodě pytlík chipsů, čokoládu, cigarety nebo žvýkačky. Kdybychom si tyto nákupy sčítali, zjistili bychom, jak vysokých částek za měsíc nebo za rok dosahují.
Např. pokud kouříte, pak vás jedna krabička vyjde minimálně na 60 Kč. To je 3 Kč na jednu cigaretu. I když jich vykouříte za den jen dvacet, je to 60 kč, za měsíc 1800 kč. To už nejsou tak bezvýznamné peníze. Kdybyste kouřili jen o pět cigaret denně méně, získali byste – kromě zdravotního efektu – 450 kč měsíčně navíc.
Tento efekt malých, ale pravidelných výdajů se vyskytuje ve spousta oblastech a dokud je nezačnete sledovat, tak si jich asi nevšimnete.
Jak odhalit podobné návyky, které nás připravují o peníze?
1. Psát si všechny svoje výdaje a analyzovat je. Sčítat, jednou za měsíc nebo za týden, kolik vydám na jídlo (můžete ho rozdělit na nutné, jako je mouka, nebo maso, a zbytné, jako jsou sladkosti, zmrzlina nebo alkohol), drogerii, auto atd. Pak uvidíte, kam plynou vaše peníze a kde máte potenciál něco ušetřit.
2. Sledovat svoje účtenky. Berete si učtenky v obchodě? A kontrolujete je pak? Nemyslím teď na správnost, jestli vám něco nenaúčtovali špatně, ale z hlediska toho, co jste koupili a jestli to bylo potřebné nebo se jednalo o impulzivní nákup. Jako příklad mě napadá, že si – s pocitem, že si to zasloužím – na konci nákupu dopřeju nanuka nebo sušenku nebo přihodím do košíku čokoládu, abych udělala doma radost dětem.
3. Ptát se. Radit se o nákupech se svými blízkými, bavit se o tom, jestli si nemyslí, že bych mohla někde ušetřit. Tahle rada je trochu ošidná. Nejvíc hádek bývá v rodinách o peníze a tímto krokem by se k nim mohlo ještě přidat. Kromě toho pokud máte pocit, že vás partner je horší hospodář než vy, tak ho asi jen stěží budete žádat o radu. Ale mohla by pomoct kamarádka, o které víte, že umí zacházet s penězi lépe než.
Žádné komentáře:
Okomentovat