Vtipy pro dvacátý první týden roku

Do podniku nastoupí nová pohledná sekretářka. Ředitel i jeho náměstek i okukují a ředitel rozhodne, že s ní pojede hned na celý příští týden na služební cestu.
Po návratu se ho náměstek ptá, jaké to bylo.
"Bezva, ta tedy je, kam se hrabe moje žena", odpoví ředitel, "a abys neřekl, že Ti nic nepřeju, příští týden s ní pojedeš zase Ty."
Když se náměstek vrátí, ředitel se také vyptává, jaké to bylo.
"No bezva, takovou kočku jsem už hodně dlouho neměl, a měl jsi pravdu, kam se hrabe Tvoje žena!"

Přijde mladý kovboj do bordelu, ale jelikož to tam vůbec nezná, tak si stoupne ke dveřím a čeká, co se bude dít.
Za chvilku se rozlítly dveře a vstoupil ostřílenej chlapík a hned ode dveří zařval: "Dvacet čtyři."
A okamžitě se k němu ze všech stran slítly kurvy, on si jednu vybral a odešel s ní na pokoj.
Mladý kovboj na to čumí jak u vytržení a čeká dál.
Za chvilku se opět rozlítnou dveře, vejde chlap a zařve: "Dvacet devět, dvacet devět."
Tak se k němu zase slítnou holky ze všech stran a on si jednu vybere a odvede na pokoj.
Tak mladý kovboj už to nemůže vydržet, vyleze ven z bordelu a zavře dveře. Poté je rozrazí, rázně vejde dovnitř a z plných plic zařve: "Třináct, třináct."
A nic, kurvy kolem dokola se na něj opovržlivě dívají, některé se uchichtávají. Inu, zželelo se ho jedné starší lehké dámě, která ho vzala za ruku a odvedla na pokoj.
Po chvilce se rozrazily dveře tohoto pokoje, vylezla z nich po čtyřech ta starší kurva a heká. Chvilku se takhle po čtyřech plazí a potom otočí hlavu na toho kovboje v pokoji a povídá: "A pro příště se hlásí délka a né tloušťka!"

Paní baronka Weinsteinová pořádá večírek při příležitosti svého vstupu do společnosti.
Vše, jak se zdá, pokračuje k úplné spokojenosti, ale náhle, zrovna když se podává káva, rozpačitý šum mezi dámami.
"Paní baronko, u vás se kostky cukru nabírají z cukřenky prostě rukou?"
"No jistě, co by na tom mělo být zlého?"
"No víte, paní baronko, ono to není zrovna košer, když pánové jdou na záchod, no a pak na ten cukr sahají."
"Ah tak, ale co s tím?"
"Nejlepší věc, co můžete udělat, je pořídit kleštičky, nejlépe stříbrné."
Baronka slíbí toto nedopatření napravit.
A zanedlouho se u ní opět schází vybraná společnost na večírku.
"Ale paní baronko, co to má být, kde jsou ty kleštičky?"
"Jen se račte zajít podívat na pánský záchod - tam jsou v plné připravenosti."

Chemik, inženýr, fyzik a obchodník dostali každý jeden barometr a úkol změřit pomocí něj výšku jedné vysoké budovy. Chemik velmi pečlivě změřil atmosférický tlak u paty budovy. Pak jel výtahem až na střechu a změřil tam také atmosférický tlak. Pak vytáhl kalkulačku a pečlivě vypočítal výšku z rozdílu atmosférických tlaků. Inženýr jel hned výtahem nahoru na střechu. Našel dlouhý provaz u takové té věci na mytí oken zvenku, přivázal k němu barometr. Pak jej spouštěl ze střechy až na úroveň terénu. Pak jej vytáhl zpátky a přitom změřil výšku budovy v 'rozpaženích', což prý je asi metr a půl. Fyzik také ihned jel nahoru. Překročil lano a šel ke hraně střechy. Vyndal stopky a pustil barometr ze střechy. Ze změřené doby volného pádu a znalosti gravitačního zrychlení vypočítal výšku budovy. Obchodník vůbec nejel nikam. V přízemí zašel za správcem domu a řekl mu: "Když mi povíte, jak je tenhle dům vysoký, dám vám tenhle prima barometr."

Čtyři kazatelé měli mezi sebou řadu teologických sporů a tři z nich byli vždycky proti tomu čtvrtému. Jednoho dne se kazatel, který byl vždy z kola venku, rozhodl odvolat k vyšší autoritě.
"Ach Bože!" volal. "Já v srdci vím, že mám pravdu a oni se mýlí! Dej mi, prosím, znamení, aby také oni poznali, že rozumím tvým zákonům."
Byl krásný, slunečný den. Jakmile kazatel dokončil svou prosbu, po nebi se přihnal mrak a zastavil se jim nad hlavou. Jednou zahřměl a pak se rozplynul. "Znamení od Boha! Vidíte, mám pravdu, věděl jsem to!" Ale ostatní tři s ním nesouhlasili a tvrdili, že se takové mraky za horkých letních dnů vytvářejí běžně.
A tak prosil znovu: "Ach Bože, potřebuji větší znamení, abych dokázal, že mám pravdu a oni se mýlí. Tak prosím, Bože, větší znamení."
Tentokrát se objevily čtyři mraky, rozběhly se proti sobě, srazily se do jediného velkého mraku a mohutný záblesk srazil strom jen pět metrů daleko od kazatelů. Mrak najednou zmizel. "Říkal jsem vám, že mám pravdu!" trval na svém samotář, ale ostatní trvali na tom, že se nestalo nic, co by se nedalo vysvětlit přírodními zákony.
Neústupný kazatel začal prosit znovu; jakmile řekl: "Ach Bože..." nebe zčernalo, země se zatřásla a hluboký, dunící hlas zahřměl "MÁÁÁÁÁÁÁ PRAAVDUUU!"
Nebe se vrátilo do své původní podoby. Kazatel si dal ruce v bok a řekl: "Tak co?"
"No a?" odpověděl druhý. "Teď je to tři proti dvěma!"

Žena s milencem ve vášnivém objetí. V tom se ozve klíč v zámku. Žena okamžitě vyjekne: "Sakra, to je manžel. Rychle, schovej se v koupelně." Chlápek nezaváhal a rychle za sebou zavřel dveře od koupelny.
Žena akorát schovala jeho oblečení pod postel, když v tom do místnosti vstoupí manžel a hned povídá: "Sakra, co tady děláš nahá?"
"Slyšela jsem tě přijet, tak jsem ti chtěla připravit vášnivé uvítání."
"Bezva, akorát si umyji ruce a hned jsem u tebe, drahá."
Než jej stihla nějak zarazit, otevřel dveře do koupelny. Stojí tam nahatý chlap a rukama plácá ve vzduchu o sebe.
"Kdo sakra jste?" zařve manžel.
"Jsem z deratizační a desinfekční firmy. Vaše žena nám volala, že má hrozné problémy s moly."
"Ale vždyť na sobě nemáte žádné oblečení!" vykoktal manžel.
Chlápek se na sebe podíval a překvapeně uskočil: "Ty malé bestie jsou čím dál tím drzejší."

Superpočítač stál na konci montážní linky supertovárny. Zrovna k němu přišla exkurze. Manažer přistoupil k počítači, aby předvedl malou ukázku.
"Tohle je Superpočítač. Dá vám inteligentní a správnou odpověď na jakoukoliv otázku, kterou mu položíte."
Jeden chytrák - v každé skupině nějaký je - vystoupil z řady a do mikrofonu Superpočítače povídá: "Kde je můj otec?"
Ozvalo se hučení a cvakání, zablikala světýlka a vyskočila kartička s nápisem: "Rybaří na Otavě."
Chlápek se začne smát: "Hahaha, to byl chyták. Můj otec je už deset let po smrti!"
Manažer neztratí hlavu a povídá: "Je mi líto, že nejste spokojen s odpovědí, ale víte, že počítače jsou velmi přesné. Zkuste svůj dotaz zformulovat jinak."
Chytrák to zkusil: "Kde je manžel mé matky?"
Počítač zase zablikal, zacvakal a vypadla kartička s textem: "Mrtvý. A tvůj otec pořád rybaří na Otavě."

Jede takhle namazaný chlápek večer domů, když ho zastaví policajti. Dají mu fouknout do balónku a trubička se zazelená. Tak začnou vyplňovat papíry, když v tom se ozve plechový rachot - na blízké křižovatce se srazila tři auta. Policajti se tam okamžitě rozběhnou a chlápek chvíli váhá, pak sedne do auta, dojede domů, zavře auto do garáže a jde spát. Asi za hodinu zazvoní policajti a ptají se ho:
"Kde jste byl asi tak před hodinou?"
"Kde bych byl... Doma, spal jsem."
"Vy máte červenou felicii?"
"No, to mám."
"A mohl byste nám ji ukázat?"
No, tak chlápek vzal klíče, dojde ke garáži, zvedne vrata a tam stojí policejní forman s blikajícím majáčkem...

Sedí muž večer před televizí, najednou se zvedne a povídá:
"Stará, oblékni se, jdu do hospody!"
Manželka s radostí odpoví:
"A ty mně vezmeš s sebou?"
"Ne, ale vypínám topení."