Vtipy pro devatenáctý týden

Tři zaměstnanci Apple Comp. a tři zaměstnanci Microsoftu mají odjet vlakem na nějakou konferenci. Na nádraží si tři zaměstnanci Microsoftu zakoupí tři jízdenky, zatímco zaměstnanci Apple Comp. jen jeden pro všechny.
"Jak mohou tři osoby cestovat jen na jeden lístek?" ptá se jeden zaměstnanec Microsoftu.
"Počkejte a uvidíte," odpoví jeden z chlápků od Applu.
Všichni nastoupí do vlaku. Zaměstnanci Microsoftu zaujmou svá místa, ostatní tři se zavřou na toaletě. Vlak se rozjede a za chvíli příjde průvodčí. Zaťuká na dveře toalety a volá: "Jízdenky prosím".
Dveře se pootevřou, v nich se objeví ruka s lístkem. Pruvodčí ho zkontroluje a vrátí.
Zaměstnanci Microsoftu se diví a říkají si, že to je opravdu šikovná a dobrá myšlenka. Po konferenci se tedy všichni ocitnou na nádraží a všichni tři zaměstnanci Microsoftu se dohodnou, že použijí metodu Applovských kolegů a že tak ušetří pěkné peníze. Zakoupí si tedy jen jeden lístek, jenže zaměstnanci Apple Comp. si nekoupí tentokrát žádný.
"Jak to chceteovést tentokrát?" ptá se jeden ze zaměstnanců Microsoftu.
"Počkejte a uvidíte," odpoví zase jeden z chlapíků od Applu.
Když vejdou zaměstnanci Microsoftu do vlaku, vrhnou se okamžitě na nejbližší záchodky a zavřou se do nich. Zaměstnanci Applu se umístí do toalet, které jsou hned vedle. Sotva opustí vlak nádraží, vyleze rychle jeden ze zaměstnanců Apple Comp. ze svého záchodu, přiblíží se k tomu, v němž jsou schovaní tři zaměstnanci Microsoftu, zaklepe na dveře a zavolá:
"Jízdenky prosím..."

Zákazník: "Na mém počítači sa zlomil stojan na šálek. Je ještě v záruce, tak se chci zeptat, kdy mi ho můžete přijít vyměnit." Technik: "Prosím? Jaký stojan na šálek? To jste dostal jako reklamu někde na výstavě nebo co? Je na tom nějaka značka?"
Zákazník: "O žádné reklamě nevím, byl vestavěný v počítači, je na něm napsáno "8x" a když jsem stlačil tlačítko, tak sa vždy vysunul."

Tři ženy se baví o sexu:
První žena: "Můj manžel je úředník a když přijde domů, tak se navečeříme a pak se něžně pomilujeme."
Druhá žena: "Můj manžel je dřevorubec a když přijde domů, tak mě přiváže k posteli, pak spolu souložíme a já mu přitom musím říkat sprosťárny, aby ho to vzrušovalo."
Třetí žena: "Můj manžel pracuje u Microsoftu a když přijde domů, tak mi vždycky vykládá, jak si za dva roky výborně zasouložíme a pak jde spát."

Leží tři instalačky v koši a jedna se ptá druhý, proč jí vyhodily. "Já mám na sobě program co nechodí pod Win95 a ty?" "Já mám na sobě program co chodí jen pod win95." A obě se ptají třetí co je zač. "Já jsem Win95!"

Baví se spolu tři frekventanti policejní akademie, jak dopadli u zkoušek.
První: "Píšťalka za jedna, pendrek za jedna, čeština za pět. Dali mi vyskloňovat slovo "Paříž"."
"A co jsi napsal?"
"Paříš, pařím, paříme..."
"A co ty?" obrací se na druhého.
Druhý: "Špatně - píšťalka za jedna, pendrek za jedna, čeština za pět. Měl jsem skloňovat slovo "zeměkoule", a tak jsem napsal - "ze mě koule, z tebe koule, z něho koule."
Třetí policajt se jen usmívá:
"Tak to já dopadl výborně - píšťalka i pendrek na výbornou a rovněž čeština za jedna. Já vyfasoval slovo "město."
"A co jsi napsal?"
"Mně sto, tobě sto, náčelníkovi pětikilo!"

Policista si koupil nové boty - lakovky. Pořád si je zálibně prohlížel, až se rozhodl, že když má takové pěkné boty, někam si vyrazí. Tak šel s kamarádem na ples.
Tancuje s jednou dívkou, stydí se, neví jak navázat rozhovor a tak kouká, pořád na zem, až si všimne, že když při valčíku nakročí, v odraze na botě vidí její kalhotky.
Využije toho a začne se bavit o práci, jak ho ta jeho hrozně baví, že je u policie, že je velitelem speciální psychologické jednotky, vymýšlí si, až to holce nedá a rozváže taky: "To si ale všechno vymýšlíte, že?"
"Ale kdepak, já jsem opravdu specialista. Já se podívám na člověka a vím o něm všechno. Jakou má povahu, s kým se stýká, jak se obléká, já se třeba podívám na vás a uhodnu, jaké máte kalhotky."
Holka nic, tak pokračuje: "Bleděmodré a na stranách mašličky."
Holka se mu vycukne, uteče za kamarádkou a povídá jí, co se jí stalo.
"Prosím tě, někde tě viděl strojit a dělá chytrého. Pojď, půjdem na záchod, vyměníme si je a uvidíme, panáčka."
Domluveno, vyměněno. Holka už celá netrpělivá až pro ni přijde tancovat.
"Tak co, náčelníku, jaképak mám teď kalhotky?" Kluk koukne na botu a povídá. "Růžové s bílýma tečkama."
Holka zas uteče za kamarádkou a povídá jí to.
"Tak nás musel vidět. Běž na záchod sama a sundej si je úplně. Já ho tady zatím ohlídám, aby za tebou nešel."
Dívka je za chvíli zpět a na dámskou volenku pro něj letí. Celá zvědavá rejpe: "Tak co, mladej. Zase uhodneš, jaký mám kalhotky?"
Kluk koukne na botu, koukne znovu a smutně povídá: "To je v pr*eli. Dneska nové boty a už je v nich takováhle díra."

Jdou dva policajti lesem a jeden najednou zkolabuje. Druhý volá do nemocnice. "Co mám dělat můj přítel umřel." Doktor mu odpoví: "Jen klid, nejdříve se přesvěčte, že je opravdu mrtev." Chvíli je ticho a za chvíli se v telefonu ozve výstřel. Teď je zase chvíli ticho a za chvíli se ozve: "Hotovo, co dál?"

Baví se dva policajti: "Ty hele, proč nám každý říká, že jsme debilové?"
"Nevím, jdi se zeptat šéfa."
Tak jde a šéf povídá: "Já taky nevím, ale když půjdeš do kostela a zeptáš se Ježíše Krista, tak ten Ti to snad poví."
Policajt příjde do kostela a ptá se Ježíše proč každý říka policajtům debile. Jěžís zvedne hlavu a povídá: "Když mě sundáš z toho kříže, tak Ti to povím."
Policajt tedy že jo. Sundá mu hřebíky z rukou a Ježíš jak padá dolů, stále jěště přípevněný za nohy kříčí: "Nejdřív nohy Ty debile!"

Policisté odstaví auto vedle blázince a někdo jim ukradne pneumatiku. Bezradně stojí u auta a koumají, co s tím.
"Tak si dam dejte rezervu," poradí jim pacient léčebny stojící za plotem.
"No jó, to nás nenapadlo," zajásají strážci zákona. Jenomže ouha - zloděj jim ukradl také šrouby, takže nemají kolo čím přišroubovat. Opět stojí na ulici plni beznaděje.
"Vymontujte po každém šroubu ze zbývajících třech kol a kolo přišroubujte," opět jim radí blázen.
"To je výborný nápad," radují se policisté a hned začnou návrh realizovat.
"A jak je možné, že nám takhle radíte? Vždyť jste blázen!" obrátí se jeden z nich na muže stojícího za plotem.
"Blázen sice jsem, ale blbec rozhodně ne," odpoví muž s ledovým klidem.

Tři generálové - jeden od pěchoty, jeden od bareťáků a jeden od letectva - se hádají, kdo má odvážnější vojáky. Letecký generál přivolá jednoho mechanika a velí:
"Vojíne, pozor! Vyšplháte na támhleten sloup, nahoře zazpíváte 'Nekonečné moře mraků' a seskočíte dolů!"
Vojín vyrazí tryskem ke sloupu, vyšplhá nahoru, tam zasalutuje, seskočí a dopadne v pozoru. Generál ho odvelí a říká:
"Tomuhle já říkám statečný muž."
Velitel zvláštní jednotky velí:
"Desátníku, v plné polní vyšplháte na sloup, postavíte se do pozoru, vypálíte čestnou salvu a slezete zpátky hlavou napřed!"
Desátník s baretem na hlavě popadne výstroj, hodí všechno na sebe a vyrazí na sloup. Tam se postaví do pozoru, vypálí čestnou salvu a sleze hlavou napřed dolů. Postaví se v pozoru před generála, který ho odvelí a pronese:
"Tomuhle říkám odvážný voják."
Pěchotní generál velí:
"Vojíne, plnou polní, do baťohu deset cihel a stopovacího psa, jednou rukou vyšplháte na ten sloup, nahoře zazpíváte státní hymnu, mezi zuby si vrazíte nůž a skočíte dolů po hlavě!"
Vojín srazí kufry, podívá se tak na generála a předpisovým tónem vykřikne:
"Naserte si, pane generále!"
Načež se generál s triumfem v očích otočí k ostatním:
"Tohle je podle mého odvaha!"