Technika

Mám ráda přírodu, ale to rozhodně neznamená, že bych odmítala technické výdobytky moderní civilizace, i když techniku často chápeme jako protiklad přírody, jako něco, co přírodu ničí.

Jenže vzdát se všech technických vymožeností, to dost dobře není možné, znamenalo by to obrovskou změnu životního stylu a do jisté míry by nás to i vydělilo z lidské společnosti. Ani si nemyslím, že by to bylo účelné. Šetřit přírodu třeba tak, že přestanu používat elektřinu, to je jen stěží cesta, kterou by se mohli vydat všichni. Znamenalo by to výrazný krok zpátky.

Většina těch strojků, hejblátek a udělátek, které máme doma nebo v práci, nám usnadňuje a zpříjemňuje život. Rozhodně bych se nechtěla vzdát třeba pračky. Prát prádlo na valše, to musela být jedna z nejtěžších domácích prací. A který muž by se vzdal ledničky? Té kouzelné skříně, ve které se chladí pivo, nebo čeká na svou chvíli nějaká pochoutka?

Počítač, to je další věc, bez které si nedokážu představit svůj život. Sedím u něj každý den, včetně svátků a víkendů. Používám ho jako pracovní nástroj, zdroj informací a poznání i k zábavě. Právě tak, jako spousta dalších lidí. 

O mobilech se snad ani nebudu rozepisovat. I když mám telefon s internetem, takže ne až tak úplně mizerný, stejně si vedle mládeže s jejich vymakanými mobily připadám jako zaostalá.

V posledních asi tak deseti letech mám pocit, že se objevují stále nové a nové druhy elektrických spotřebičů. Třeba jednoúčelová zařízení k vaření vajec, výrobě jogurtu nebo zvlhčování vzduchu. Fascinují mě věci jako je elektrický otvírák na konzervy. Opravdu si někdo koupí drahé zařízení kvůli tomu, aby jednou za čas otevřel konzervu? Asi ano, když se to nabízí.