úterý 25. září 2012

Síla vděčnosti

Vděčnost je dnes docela nepopulární pocit, spíš se soustředíme na to, co nám chybí.
Vděčnost znamená uvědomovat si, co dobrého se nám v životě stalo.

Když myslíme na to, co nám chybí, tak vlastně myslíme negativně, myslíme na nedostatek. Jak vám je, když myslíte na nedostatek? Líbí se vám to? To těžko. Když jsme na to zvyklí, když je to náš obvyklý způsob přemýšlení , tak to jde snadno. To ale neznamená, že to je příjemné.

Když myslíme na něco nepříjemného, reaguje na to celé tělo. Připadá mi, jako by se v něm všechno svíralo a stahovalo. Přirovnala bych to k sevřené pěsti. Někdy je třeba ji sevřít, ale určitě by to neměl být trvalý stav.

Naopak, když myslím na něco příjemného, cítím v těle uvolnění a teplo.

Cítit vděčnost znamená myslet na to pozitivní, čeho se mi dostalo. Pozitivní myšlení je občas terčem kritiky jako druh falše a sebeobelhávání. A může to tak být. Když si budu neustále “pozitivně” opakovat, že se mi daří stále lépe a lépe, tak to nebude fungovat, když tomu ve skutečnosti nevěřím.

Ale když si každý večer uvědomím, co všechno dobrého se ten den stalo, zjistím, že něco pozitivního tu přece jen bylo. Že i když to byl náročný den, tak nebyl tak úplně marný.

Naopak když se večer před spaním budu zabývat tím, co všechno bylo špatně, co zlého mi kdo udělal nebo co jsem všechno zvorala nebo nestihla, bude mi špatně. Budu se prostě cítit mizerně.

Ani jeden z těch pocitů nemusí souviset s tím, jaký ten den objektivně byl. V každém dni je něco dobře a něco špatně.  Kdybychom chtěli být stoprocentně objektivní, tak bychom měli uvařovat rovnoměrně o obojím. Ale my jsme obvykle neobjektivní a bohužel přikládáme větší váhu tomu, co se nám nelíbí. Stěžovat si je skoro náš národní sport. S nepříjemným dopadem na naši psychiku.

Soustředit se na to špatné, co nás potkalo, to vede které špatné náladě, v horším případě k depresím a pocitům beznaděje.

Účinným protilékem takových pocitů je často a pravidelně si uvědomovat, co všechno dobrého jsme zažili, udělali, viděli, poznali. Vděčnost se pak dostaví jaksi mimovolně a budeme se cítit šťastnější, protože štěstí, to je hlavně pocit a svoje pocity můžeme ovlivňovat.

Žádné komentáře:

Okomentovat