Vtipy na 21. dubna

„Měla jste tu být v osm hodin ráno!" mrazivě praví šéf, často se v docházce opožďující sekretářce.
„Vážně?" říká dychtivě sličná, leč ospalá dívčina, „a co se tu tak strašně důležitého dělo?"

 

Píše muž z vězení manželce: „Drahá lásko. Díky za pilník, který jsi mi zapekla do bábovky. Velice jsi mě potěšila. Mám teď nejhezčí nehty z basy.

 

Vězeňský kaplan promlouvá k recidivistovi, který už potřetí vyloupil pokladnu: „Můj synu, až se dostaneš na svobodu, rád ti budu pomáhat."
„Moc děkuji za nabídku, důstojnosti," povídá vězeň. „Ale na to musí být odborník."

 

"Pane profesore, může přijít student ke zkoušce podnapilý?" "No, v podstatě může." "Hej kluci, přineste ho!"

 

"To je strašné," povzdechl si učitel, "třicet oslů ve třídě a jeden, aby je hlídal!"

 

Učitel: "Namísto Sázava s vlévá do Vltavy můžeme obrazně říci, že Vltava pije Sázavu. Může mi někdo z vás, žáci, uvést podobný příklad?" Žák: "Prosím, ano. Místo tatínek pije Plzeň můžeme říci Plzeň se vlévá do tatínka."

 

Chlápek ve vlaku se ptá průvodčího, kdy ten vlak staví v Libni. „Pane, tohle je expres, ten v Libni nestaví." „Vy si děláte legraci, ne? Já nutně rnusím vystoupit v Libni!"
„Je mi líto, pane, ale tenhle vlak tam nestaví." „Musí přece být nějaká možnost!" „No, jedna by byla. Můžu říct trojvedoucímu, aby zpomalil, a já vás podržím nad nástupištěm a dostanu dolů." „To zní šíleně. Bude to fungovat?"
„No, stojí to za pokus." Vlak tedy vjíždí do nádraží, průvodčí drží chlapa za sako ve vzduchu. Chlápek ve vzduchu utíká. Průvodčí jej pomalu spouští níž, až se chlapovy nohy dotknou nástupiště. Kmitají se neuvěřitelnou rychlostí. Průvodčí jej pouští, chlap pomalu ztrácí na rychlosti. Už to není sprint, ale normální svižný běh. Když chlapa míjí konec vlaku, z posledních dveří se někdo vykloní, popadne jej za límec, vtáhne do vlaku a povídá: „Chlape, máte štěstí, že jsem tu zrovna stál. Tenhle vlak tady totiž vůbec nestaví!"