Napadlo mě podívat se, jaké jsou nabídky práce na pracovním úřadě.
Zajímaly mě hlavně nabídky pro středo- a vysokoškoláky.
A zadala jsem si nabídky z našeho okresu i ze všech sousedních okresů, abych jich viděla co nejvíc.
Na první pohled se zdálo, že je jich docela dost. Pro středoškoláky dokonce stovky nabídek. Docela zajímavé, když vím, že nezaměstnaných je dvacetkrát až třicetkrát víc, než volných pracovních míst a znám ve svém okolí schopné lidi, kteří už práci nějakou dobu hledají.
Jenže když jsem je začala procházet jednu po druhé, už mi to tak růžové nepřipadalo.
Velký podil tvoří různí obchodní zástupci, finanční poradci, pojišťováci a podobně. To samo o sobě nemusí být špatná práce, takový finanční poradce, který vám skutečně umí poradit, to by byla užitečná profese. Jenže taky nejsem taková idealistka, abych věřila v nezištnost těchto poradců. Když vám dobře poradí, mají z toho možná dobrý pocit, ale to je tak všechno. Když vám prodají produkt – bez ohledu na to, jestli je to pro vás to pravé – získají peníze. A kvůli nim tu práci dělají. Dost často se nejspíš dostávají do konliktu mezi tím, jestli vám poradit to nejlepší a přijít o provizi, nebo vám něco namluvit a prodat vám svůj produkt.
To je důvod, proč má tahle profese nedobrou pověst a řada lidí ji odmítá dělat.
Druhým důvodem je, že je to psychicky náročné. Musíte být připraveni na to, že spousta lidí váš odmítne, někteří i docela nevybíravě a vy to musíte překonat, nebrat to osobně a znova kontaktovat další potenciální zákazníky. Ono se ani není moc co divit, že lidé odmítají. Jsou už předem negativně naladěni, protože těch nabídek je hodně a laik se v nich neorientuje, navíc vás už předem podezírají z toho, že na nich chcete vydělat, protože mají své zkušenosti nebo informace od svých známých.
Hodně nabídek tam bylo také pro lékaře a zdravotní sestry. Vypadá to, že v našem regionu jich je nedostatek.
Zaujalo mě i pár nabídek, kdy třeba požadují dva nebo tři cizí jazyky, ale nabízejí plat deset nebo dvanáct tisíc. Nepřipadá mi to zrovna odpovídající. Jak pak mám věřit tomu, že vzdělání je cestou k lepšímu zaměstnání, když vidím takové požadavky? Je pravda, že jsme region s vysokou nezaměstnaností a nízkými platy, ale přece jen tady, někdo chce zatraceně hodně muziky za málo peněz.
Spousta volných míst se prý obsazuje přes známé a na pracovní úřad se ty nabídky ani nedostanou. I to má svou logiku. Z pracáku se přijde ucházet o práci člověk, o kterém nic nevíte. Dokonce ani to, jestli skutečně chce pracovat, koncentrace nemakačenků je tady taky dost vysoká. Zatímco když vám důvěryhodný známý řekne, že toho člověka zná a že s ním má dobrou zkušenost, věříte mu. Samozřejmě, taky se může mýlit, ale pořád je to alespoň nějaké doporučení.
Když nad tím tak uvažuju, spoléhat se při hledání pracovního místa na úřad práce nestačí. Těch nabídek není tolik, těch skutečně dobrých už vůbec ne, takže sice je dobré je sledovat, ale nečekat zázraky. Ostatně, od úřadů a státních úředníků soudný člověk ani zázraky nečeká. A najít práci pro všechny ty nezaměstnané, to by zázrak byl.
Žádné komentáře:
Okomentovat