Jsme dost stará na to, abych si ještě pamatovala dobu bez internetu. Když jsem o něm slyšela poprvé, byla jsem zvědavá a nadšená zároveň. V té době byl přístup k informacím daleko obtížnější než dnes. Co se člověk nedozvěděl z televize, to musel najít v knihách nebo časopisech.
Představte si jen, jak vypadala práce překladatele. Zakázku dostal poštou nebo osobně, předcházela korespondence nebo telefonické hovory se zadavatelem. Překladatel překládal, k dispozici měl pouze papírové slovníky, když tam nějaké slovo nenašel, byl to těžko řešitelný problém. Hotovou věc pak opět poštou poslal zpátky nebo odnesl osobně. Všechno trvalo mnohem déle, než dnes.
Vyhledat jakoukoliv informaci bylo zdlouhavé, protože byla spojena s médiem, na kterém byla uložená, obvykle to byl papír. Počítače umožnili oddělit informaci od papíru a díky internetu se informace mohou svobodně pohybovat po celé zeměkouli.
Email. Úžasná věc. Můžete poslat zprávu člověku bez ohledu na to, kde na světě se nachází. Dostane ji během několika minut, stejně rychle vám může odpovědět, pokud je zrovna u počítače. Pro mladší ročníky samozřejmost, ve srovnání s klasickou poštou je to revoluce. Lidé, kteří by dříve jen sotva mohli být v kontaktu, si mohou čile emailovat a vědět o sobě i tehdy, když je dělí velká vzdálenost.
Jako každá užitečná věc, i email se dá zneužívat a děje se to v masovém měřítku. Ne všechny emaily udělají radost, jsou emaily otravné, urážlivé, zavirované nebo nevyžádané reklamní. Každá věc má svůj rub a líc.
Přístup k informacím? I malé dítě si dneska dokáže najít informace, ke kterým dříve neměli přístup ani univerzitní profesoři. Dokonce se objevují hlasy, že učit se je zbytečné, když si všechny informace můžu najít na internetu. Jenže učení není jen ukládání informací do hlavy. Je to hlavně práce s těmi informacemi. Když se učíte cizí jazyk, učíte se víc, než jen slovíčka. Musíte je umět použít, složit z nich smysluplnou větu. Při poslechu cizího jazyka zjistíte, že slovíčka ve větě zní trochu jinak, než když jsou izolovaná. Sebevětší slovník v počítači vám není nic platný, když z jazyka nic neznáte. A podobně je to i s ostatními školními předměty. Vyhledat informaci, to je jen jedna část, druhá věc je, k čemu ji potřebuju a jak ji využiju. To by nás škola měla učit. Pracovat s informacemi. Hledat ty správné a užitečné a rozumně jich využít.
Žádné komentáře:
Okomentovat