K čemu je nám v životě umění? Průmysl a výroba, to ano, to každý ví, k čemu je to dobré, ale umění? Asi bude mít nějakou důležitou funkci, vždyť snad neexistuje kultura, ve které by se nevyskytovala hudba, tanec, malování nebo vyprávění příběhů. Projevy umění najdeme i tam, kde je opravdu velká chudoba, vyskytovalo se v koncentračních táborech i mezi bezdomovci. Někteří umělci dokonce žijí ve skromných podmínkách s tím, že z umění nezbohatnou, ale dělají to, co pro ně má smysl, co považují za své životní poslání.
Co tak důležitého nám umění dává, že mu dokážeme tolik obětovat? Tělo ho nepotřebuje, k prostému přežití je zbytečné. Zvířata umění nepotřebují vůbec a žijí. Takže to není tělo, co ho potřebuje.
Je to snad naše duše? Duše? Co to je? Nemám pro ni definici. Někteří možná mají, třeba věřící, ti jistě nějakou představu mají. Řekněme, že duše je to, co zbyde, když si odmyslíme tělo. K čemu by duše mohla potřebovat umění?
Otázky, na které nemám odpověď.
Možná, že duše je ta část z nás, která se dívá nahoru. Obrazně řečeno. Dívá se někam na nebe. Třeba je tam někde ráj. A umění, to je připomínka toho ráje. Připomínka toho, že jsme víc než jen tělo.
Žádné komentáře:
Okomentovat