Rytmus, to je opakování stále stejného motivu. Nejen v hudbě nebo v tanci, ale všeobecně. Chůze, dýchání, tlukot srdce, ty nejběžnější a nejobyčejnější jevy našeho života se opakují stále stejně, bez větší změny po celý život. A není to nuda, to rozhodně ne. Rytmus na nás má uklidňující vliv. Když se věci opakují pořád stejně, nabýváme pocitu, že víme, co bude, že budoucnost je předvídatelná. Když víme, co bude, můžeme se na to i do jisté míry připravit. Když víme, že nás čeká zima, můžeme se na ni připravit, nakoupit čepice a rukavice, zásobit se uhlím, přezout auto. Kdybychom to nevěděli, zima by nás překvapila a my bychom nastalou situaci najednou rychle museli řešit. Což se ostatně děje tak jako tak. Připadá mi, že každý rok je první sníh spojen s dopravními problémy, i když je to jen pár centimetrů. Jakoby byli silničáři každý rok znovu a znovu překvapeni tím, že zima už přišla. Ostatně nejen silničáři. My všichni známe situace, kdy se málo nebo pozdě připravujeme na věci, o kterých víme, že přijdou. Učení na zkoušku na poslední chvíli nebo nakupování dárků těsně před vánocemi jsou velmi obvyklé jevy. Včetně dobrých předsevzetí, že příště už takhle ne, příště začnu včas, přístě to nenechám takhle na poslední chvíli.
Rytmus a opakování je také součástí lidské práce, hlavně té manuální. Najdete ho v práci každého, o kom se dá říct, že je mistrem svého řemesla. Ať už je to švec, popelář nebo lékař. K mistrovství je totiž třeba věci udělat víckrát. Nemůžete čekat, že oslníte při činnosti, kterou děláte poprvé v životě.
Rytmus je přirozenou součástí přírody, opakuje se den a noc i roční období. Je to něco, co máme tak vrostlé pod kůží, že kdyby se podmínky změnily, dalo by nám hodně práce se jim přizpůsobit.
Mojí oblíbenou rytmickou činností je chůze. Připadá mi, že když chodím, tak i ten mozek funguje tak nějak pružněji, není tak líný. Pomáhalo mi to při učení ve škole a i dnes, když si potřebuju něco promyslet a mám pocit, že jsem se někde zasekla a že mi to nemyslí, tak vstanu a začnu chodit. Alespoň po bytě, když už se nemůžu nebo nechci jít ven.
Žádné komentáře:
Okomentovat