Nevím, jak pro vás, ale pro mají slova společnost a společenství trochu různý význam. Společnost, to je prostě skupina lidí na jednom místě. Třeba na plese. Kromě toho faktu, že se sešli na jednom místě, nemají nic moc společného. Společenství, to je něco o trošku víc, to jsou lidí, kteří už mají nějaký společný zájem. Třeba společenství nájemníků. Možná se tady usmějete a vzpomenete si na to svoje společenství nájemníků, které se dokáže rozhádat kvůli libovolné maličkosti. To je právě to. Když máte nějaký společný zájem, teprve pak má smysl se o něj dohadovat. To je jeden z negativních rysů demokracie – všichni do toho můžou mluvit a tak to taky dělají.
Připadá mi, že atmosféra ve společnosti, myslím tím českou společnost, lidi, kolem sebe i popisy dění na internetu, že se mění a to spíš k horšímu. Jako by byla hrubší a drsnější. I v televizi už se běžně objevují výrazy, které byly dříve nepřípustné. Mrzí mě to. Ulevit si jadrným slovem není žádná tragédie, ale když vzdělaná žena, od které čekáte určitou úroveň, mluví jako dlaždič, nelíbí se mi to. Jak budou mluvit její děti? A jak je daleko do hrubé mluvy k hrubému chování? Slušné chování je sice malinkým pokrytectvím, protože společenskými konvencemi zakrývá i to, že bychom toho druhého nejradši poslali ke všem čertům, ale taky uhlazuje hrany, obrušuje ostrá místa v mezilidské komunikaci. I když si o tom druhém myslíte, že je to debil, jakému není rovno, i tak dosáhnete víc, když ho slušně pozdravíte, než když mu upřímně projevíte svoje city.
Setkala jsem se kdysi s argumentem, že “nejsem hrubý, jsem upřímný”. Od člověka, který měl sprosté slovo snad v každé větě. Vydedukovala jsem si z toho, že tedy když mluvím slušně, jsem pokrytec? No, asi ano. Je vulgárnost průvodním jevem upřímnosti? Myslím, že jde o dvě naprosto různé věci. Můžeme být upřímní a říkat věci slušně i hrubě. Můžeme lhát a podvádět, až se budou hory zelenat a bude jedno, jestli to říkám vybranou češtinou nebo záplavou hrubostí.
Když spolu budeme chtít dobře vycházet, slušnost je prvním dobrým krokem. Naštěstí těch staromódně slušných lidí, kteří ještě nepodlehli módní vlně vulgární češtiny, je mezi námi velká spousta a já se k nim ráda přidám.
Žádné komentáře:
Okomentovat