Inspirací pro písmenko I se mi stalo samo slovo inspirace. Miluju stav inspirace, kdy píšu a bez dlouhého přemýšlení se slovíčka skládají na monitor. Jindy to zase vázne, přepisuju, opravuju, a nedaří se mi vyjádřit svoje myšlenky tak, abych s tím byla spokojená. Kde se vlastně ta inspirace bere? Co to je? Jak ji přivolat? To jsou tak neuchopitelné a těžko zodpověditelné otázky. Chápu, proč spisovatelé mluví o inspirativním polibku múzy a chápu i to, jak nepříjemný může být spisovatelský blok. To je stav, kdy se člověk vůbec nemůže hnout z místa, cokoliv, co napíše, mu připadá nepoužitelné a neví, jak dál.
Taky takové stavy znám a mám několik způsobů, jak se nich snažím dostat.
Nejvíc se mi osvědčila psací rozcvička. Otevřu si nový textový soubor, stanovím si limit třeba tisíc slov a začnu psát. Cokoliv, třeba úplné nesmysly, jindy třeba úvahy a myšlenky, na tom nezáleží. Hotový text totiž zlikviduju, nebudu ho schovávat ani publikovat. Slouží skutečně jako rozcvička. Pomůže mi rozhýbat se a teprve pak začnu psát něco použitelného.
Někdy pomáhá procházka, úklid nebo fyzický pohyb. Chůze je vůbec úžasná podpora pro duševní činnost. Jednoduchý rytmický pohyb, připadá mi, že jak se hýbe tělo, tak ani ten mozek prostě nedokáže být úplně nečinný.
Největším zabijákem pro inspiraci je stress. Pro plynulou tvorbu potřebuju být uvolněná a v pohodě, jinak mi to opravdu nejde. Zajímalo by mě, jestli to stejně tak mají i ostatní. Jestli se třeba jiným psavcům píše naopak lépe pod tlakem a ve stresu.
Já jsem si také vzala takové menší novoroční předsevzětí a to takové, že se přihlásím na taneční kurzy street dancu u nás v Olomouci. Už tam chodím pěknou řádku dní a zatím to nevypadá vůbec tak, že by mě to mělo začít nějak omrzovat, takže tak :-) Přeji moc hezký den a mějte se.
OdpovědětVymazat