Radost. Co vám dělá radost? A máte v životě dost radosti? Nebo jste pohlceni prací a starostmi a radost necháváte dětem?
Říká se, že dětství je dobou radosti. Je pravda, že zvlášť malé děti umějí prožívat radost, stejně tak se ale dokážou třeba několikrát za den rozplakat. Čím jsme starší, tím více se učíme, že plakat – hlavně před ostatními – není dobré, učíme se svoje emoce kontrolovat a zadržovat. Jenže to děláme i s projevy radosti. A tak se ta radost pozvolna z našeho života vytratí. Což je obrovská škoda. Radost není výsada dětí, můžeme si ji užívat všichni. Jen už to možná nejde tak snadno a přirozeně. Odvykli jsme. Musíme se znova naučit. Všímat si toho, co nám působí potěšení a dopřávat si svých radostí. Drobná potěšení se zdají bezvýznamná, ale za to si jich můžeme dopřát spoustu. Srovnejte to s jídlem. Luxusní večeři ve vyhlášené a drahé restauraci si nejspíš dopřejete jen občas. Ale zmrzlinu nebo horkou napěněnou koupel, tu můžete mít denně. Každý den potřebuje naše duše něčím potěšit.
Co dělá radost mě? Vynechám rodinu, i když ta je pro mě radostí číslo jedna.
Miluju knížky. Strašně ráda čtu. Škoda, že se tím nemůžu živit, vydělala bych majlant.
Příroda a zahrada. Dřív jsem to tolik neprožívala, ale čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, jak mi pobyt v přírodě dělá dobře.
Kreslení. Nejsem nijak zvlášť skvělá malířka, ale baví mě to.
….
Chtěla bych toho napsat víc, ale zjistila jsem, že bych musela sáhnout hluboko do svého nitra a možná odhalit i něco, co si chci raději nechat pro sebe.
Žádné komentáře:
Okomentovat