Zvykla jsem si také na poslední stránku psát nápady na dárky. Vzniklo to tak, že mě jeden rok těsně po vánocích začaly napadat ty nejlepší nápady a mě bylo líto je zapomenout. Začala jsem si psát do kalendáře a za necelý rok – když přišly další vánoce – mi ten seznámek přišel velmi vhod. Největší problém pro mě není ani t ty dárky zaplatit, ale spíš vymyslet.
V práci jsem používala i stolní kalendář, ale ten mi moc nevyhovoval, protože jsem ho nemohla nosit s sebou v kabelce. Takže sloužil vlastně jen k pracovním záležitostem a taky jsem tam zapisovala svoji nepřítomnost v práci jako informaci pro kolegy.
Můj současný kalendář je dost malý. Nechce se mi nosit s sebou těžkou knihu. Do kalendáře zapisuji skutečně jen to, co souvisí s daným datem. Někdo si tam píše i všechny úkoly, to nedělám, protože pak bych v tom měla chaos.
Je to zvláštní pocit, když otvírám nový kalendář nebo diář s ještě prázdnými stránkami. Ty stránky připomínají čas, který je přede mnou. Čas, který chci naplnit něčím příjemným i užitečným. Ideálně obojí dobromady.
Já vím, je trochu naivní myslet si, že se změnou kalendáře se něco bůhvíjakého změní i v mém životě. Ale ten pocit, že by nový rok mohl být třeba o něco lepší, šťastnější, úspěšnější, ten mívám.
Žádné komentáře:
Okomentovat