Blíží se den, kdy po českých
městech budou chodit čerti jako doprovod Mikulášů a budou
strašit děti a slibovat jim muka pekelná, pokud se nepolepší a
nebudou hodné.
Čert, to je zajímavá figurka. Děti
ho znají z pohádek, kde se vyskytují zhruba dva druhy čertů:
jednak ti zlí čerti, kteří si náležitě plní svou čertovskou
funkci, a pak čerti nepovedení, nanicovatí, takoví ti moulové,
co se třeba i snaží, ale nedaří se jim.
Jedním takovým moulovatým čertem je
třeba figurka z pohádky Čert a Káča. Nakonec ho uloví energická
Káča, která dá tomu nešikovi směr a životní náplň a nakonec
si tak získá mužského podle svých představ, když už před ní
ti ostatní chlapi raději utíkali.
Přísným čertem, který má lidi
napravovat nebo trestat, je třeba Luciper, pekelný vládce. Přece
jen, když má té své dábelské chásce šéfovat, musí být o
něco chytřejší.
Dnešní děti se zčásti čertů
bojí, zčásti si z nich nic nedělají. A rodiče se snaží použít
tyhle pohádkové figury jako prostředek k umravnění nebo dokonce
k potrestání dětí. Nelíbí se mi, když se děti straší.
Chceme z nich vychovat lidi, kteří se ve světě neztratí, ale
zároveň v nich vlastně budujeme ustrašenost. Je to sice jen jeden
den v roce, ale účinky toho strachu (a některé děti jsou opravdu
hodně vyděšené) můžou přetrvávat ještě hodně dlouho.
Napadá mě přirovnání k tomu, že by třeba zaměstnavatel
“postrašil” svoje zaměstnance tím, že “jako” rozdá
výpovědi. A pak je stáhne s tím, že si to mají pamatovat a být
“hodní”. Absurdní, že? Jakpak by to vypadalo s morálkou v
takové firmě? Krátkodobě by to možná zafungovalo, ale jaká by
byla atmosféra mezi zaměstnanci? A jakou by asi tak měli důvěru
vůči takové firmě?
Jednou jsem zažila mikulášskou
besídku, kde žádný čert nebyl. Jen Mikuláš a anděl. Bylo to
celé takové poklidné. Chybělo tam jak to vzrušení, které se s
čertovským rejděním pojí, tak ale také ten pláč k smrti
vystrašených dětí. A žádné z dětí si neodnášelo žádné
trauma. Tedy myslím, pro ty malé je i samotná postava Mikuláše
dost působivá. Není divu. Představte si, že se k vám sklání
nějaký divný člověk, který je třikrát tak velký jako vy, je
divně oblečený a ještě se vás ptá, jestli jste byli hodní. A
vy nemáte čisté svědomí, protože víte, že jste až tak úplně
vždycky hodní nebyli. Pak přijde s požadavkem, abyste zazpívali
písničku nebo řekli básničku. Krk máte stažený strachem a
máte zpívat? Zkoušeli jste to? Je to strašně těžké. Ve stresu
se zpívá hrozně špatně.
Něco jiného jsou čerti u strarších
dětí. Ty z toho většinou mívají spíš legraci a to je dobře.
Dokonce jsem zažila besídku, kam všichni přišli oblečení v
maskách čertů, Mikulášů a andělů a nikdo se nikoho nebál.
Bylo to fajn, děti si to užily, přitom bez újmy na psychickém
zdraví.
Žádné komentáře:
Okomentovat