Vánoce jsou ty svátky lásky, pohody, dobré vůle, no jo, to každý ví. Ale houby, vánoce jsou svátky kartónových krabic.
Dáváme si dárky a samozřejmě čím větší dárek, tím větší dojem tím uděláme na obdarovaného. Velké dárky se balí do velkých krabic. Solidních kartónových. Jsou pevné, kolikrát kvalitnější než ten čínský šunt uvnitř. Nevím, jak vám, ale mě je líto je vyhazovat. Dokonce i do tříděného odpadu.
Nejraději bych si všechny ty velkké krabice nechala doma a nějak šikovně je využila. Jenže k čemu? K ukládání věcí? To je první, co mě napadlo, asi proto, že se mi úložných prostor trvale nedostává. Zejména na látky, klubíčka a knížky. Má to jen takový malý háček: kam pak s tou plnou krabicí? Majitelé domů a domků to mají jednodušší, mají půdy, kůlny a sklepy, ale co my, obyvatelé malých bytů? Nedokážu si představit, kam bych schovala krabici se svými „poklady“ tak, aby nebyla mému drahému na očích a neprovokovala ho k nesmyslným výrokům např. na co máš tolik látek, když nešiješ, proč si ty klubíčka nevytřídíš a nenecháš si jen to, co potřebuješ?
Viděla jsem z kartónu vyrobené docela zajímavé věci pro děti, třeba domeček. Stačí jedna velká krabice, vyříznout okna, dveře, pověsit záclonky a hotovo. Výmalbu pastelkami a nastěhování plyšáků a sušenek už si zařídí budoucí obyvatel sám. Stavebniny levně, rychle a ekologicky.
Tenhle nápad ale taky nevyužiju. Ne že bych neměla děti. Mám, ale kapánek mi vyrostly – oběma mým synům je přes dvacet. Tak nějak tuším, že nápad s bunkrem z kartónu by sice možná přivítali se smíchem, ale asi by ho moc nevyužili.
Další možnost je shromažďovat krabice ve sklepě a využít je na jaře na zahradě jako mulč. Mulč, to je taková vrstva, kterou se zakrývá hlína mezi rostlinami, aby tam nerostl plevel. Může to být cokoliv od starého koberce, přes černou fólii až třeba ke kartónovým krabicím. A funguje to, loni jsme to vyzkoušeli. Jímalo nás zoufalství při představě, jak zase budeme vyškubávat plevel a zkusili jsme část zahrady zamulčovat černou fólií a část právě těmi krabicemi. Nebylo to zrovna krásné, ale fungovalo to. Ty krabice se prý v hlíně i rozloží (a pohnojí), u nás to nějak nestihly, takže na podzim při rytí jsme papírové cáry raději odstranili. Autor toho supr ekologického nápadu také zapomněl napsat, že krabice by měly být dost velké a že jich musí být strašně moc, protože jedna vrstva je na plevely málo. Fólie byla sice mnohem hnusnější a i dražší, ale byla s ní jednodušší práce, takže s ní budeme pokračovat.
Nakonec mi přece jen nezbyde, abych je poskládala a odnesla do kontejneru na tříděný odpad.
Žádné komentáře:
Okomentovat