Přehoupnou se vánoční svátky a my začínáme bilancovat. Co se
tento rok povedlo, co se nepovedlo. Je docela zajímavé přečíst si na nějakém
zpravodajském serveru přehled toho, co se za uplynulý rok událo. Jak vzdálené
jsou události, od kterých nás dělí půl roku nebo i víc. Stejně tak nám v
nedohlednu připadá být konec dalšího roku.
Období jednoho roku se z tohoto pohledu zdá být velmi dlouhé
a někdy míváme optimistické představy o tom, co všechno se za tu dobu může stát
nebo co všechno můžeme stihnout. Tím spíš, když jsme pod vlivem alkoholu, což
je na Silvestra skoro jisté. Takže si dáme ambiciózní předsevzetí – přestat kouřit,
cvičit hodinu denně, zhubnout třicet kilo atd. Všechno samé úžasné věci, o
které jsme se pokoušeli i v minulosti a neuspěli jsme. Proč si myslíme, že
právě na začátku roku to bude jiné? Problém je právě v tom, že toho chceme sami od sebe moc. Lidský mozek ani tělo nemají rádi rychlé změny. Čím víc na sebe tlačíme a nutíme se do něčeho, tím spíš se naše osobnost brání a tím víc vůle musíme vynaložit. Vůle, které máme nedostatek. Vlastně neznám nikoho, kdo by té vůle měl dostatek. Takže na vůli raději nespoléhat.
Je lepší udělat malou změnu, kterou zvládneme, než velkou,
při které selžeme. Takže raději se učit slovíčka dvě minuty denně a vydržet to
celý rok, než učit se hodinu denně a vydržet to pár dní. Navíc malá změna
otvírá cestu k dalším změnám a návykům, stejně malým, které se ale v součtu
mohou stát tou velkou změnou, kterou ve svém životě chceme vidět.
Žádné komentáře:
Okomentovat