čtvrtek 27. prosince 2012

Proč se nezdobím

Nikdy jsem se moc nezdobila šperky a bižuterií. Možná ještě tak v tanečních, to jsem si dala záležet na tom, abych nějak vypadala. O pár let později se mi narodily děti a na mateřské – to asi potvrdí každá máma – máte jiné starosti než se zdobit. Po mateřské jsem nastoupila do práce a taky jsem dávala přednost spíš praktičnosti než parádě, tím spíš, že jsme měli docela napjatý rozpočet a peněz nazbyt nebylo.

Přitom ráda koukám do výloh se šperky a bižuterií a v myšlenkách vybírám, co by se mi líbilo. Vybírám, ale nekupuju, protože těch pár kousků, které doma mám, stejně moc nenosím. Ale mohla bych začít. Třeba s prstýnkem. Ten jsem občas nosila. Líbí se mi náramky, ale jsou pro mě nepraktické. Strávím hodně času u počítače a tam mi náramek dost překáží. Řetízky jsem nenosila nikdy, jsou mi na krku nepříjemné. To už spíš nějaký náhrdelník nebo korále. A velmi se mi líbí brože. Mám doma jednu ve tvaru krásného hada, ta mě okouzlila na první pohled a opravdu jsem ji nosila.

Podobné je to s líčením. Dokonce mám i svoji původní barvu vlasů. Udělala jsem pár experimentů, protože mi moje přirozená barva připadala nevýrazná, ale zjistila jsem, že se ke mně výrazné tóny do rezava nehodí a ani světlý melír nevypadal dobře. Zdá se, že matka příroda mi vybrala tu nejvhodnější barvu. Barvičky na obličej si taky nedávám, naštěstí mám výrazné oči, tak to tolik nevadí. Make-up mám vyhražený pro zcela výjimečné příležitosti, jako byly třeba maturitní plesy mých synů.

Co se mi ale velmi zamlouvá, to je výroba šperků a bižuterie. Vyzkoušela jsem korálkování, náramky přátelství a háčkované šperky. S oblibou prohlížím obrázky šperků na internetu. Kreativita tvůrců nezná mezí. Používají nejrůznější materiály, viděla jsem šperky i z papíru, knoflíků, textilu, umělé hmoty, skla, peří nebo dřeva. Některé kousky jsou spíš výstavní nebo přehlídková záležitost, jiné jsou  velmi dobře nositelné každý den. Tedy aspoň pro toho, kdo si na tyhle hezké ozdůbky potrpí.

Žádné komentáře:

Okomentovat