Zatím to vypadá, že podzim bude krásný, že si ještě užijeme sluníčka a tepla. Víkend byl tak nádherný, že se ani nechce věřit, že podle kalendáře už léto skončilo. Dny se zkracují, tepla bude čím dál tím míň a mlhavým pošmourným dnům se nevyhneme. Nemám ráda, když někdo nadává na počasí, ale chápu, že šedé lezavé vlhko nikoho nadšením nenaplní. Přitom takový ranní opar nebo mlha může vypadat kouzelně třeba na fotkách. Zkusila jsem si trochu zagooglit a objevila jsem spoustu krásných romantických přírodních scenérií. Obdivuju fotografy, kteří dokážou takové chvíle objevit a zachytit. Na jejich fotografiích se z té studené depresivní mlhy stane něco krásného, něco, co si dokonce doma pověsíme na zeď a říkáme, jaký je to krásný obrázek.
Zdá se, že i mlha má svoje pozitivní stránky a dá se v ní najít krása. Není to ale nápadná krása slunečnic a motýlů, je to krása pro vnímavé pozorovatele. Mě naučil vidět krásu fotoaparát. Když jsem před řadou let začala fotit, chodila jsem po okolí a hledala, co vyfotím. Jinými slovy, hledala jsem krásu.
Nemiluju zimu, ale když jsem zjistila, jaká úžasná kouzla umí led a sníh, vzala jsem ji na milost. Jednou jsem šla brzy ráno do práce, napadl sníh, větve stromů byly obílené, vypadalo to ve tmě neuvěřitelně krásně, jako v pohádce.
Žádné komentáře:
Okomentovat