Sebedůvěra je ta vlastnost, díky které se cítíte mezi ostatními jako rovnocenný partner a v některých věcech možná i lepší než ostatní. Když mám někomu nabízet svoje služby, tak si potřebuju věřit. Potřebuju věřit tomu, že mám co nabídnout, že můžu tomu druhému za jeho peníze poskytnout nějakou hodnotu.
Sebedůvěra je jak osobní vlastnost, tak i závislá na situaci.
Jsou lidé – bohužel k nim nepatřím – kteří vystupují přirozeně sebevědomě skoro všude a vy cítíte, že se považují za schopné a skutečně si věří. Člověk jako já s v jejich společnosti připadá poněkud méněcenný, i když ten dojem třeba vyvolávají nechtěně a neúmyslně. Mám jednu takovou známou. Občas se její společnosti raději vyhnu, protože mi její dravá sebedůvěra připomíná mají vlastní nejistotu. V podnikání je taková sebedůvěra neocenitelná vlastnost. Opravdu závidím lidem, kteří ji mají.
Jsou ale situace, kdy jsem si já sama jistá. Je to tehdy, když se pohybuji v oblastech, které znám, ve kterých se vyznám. Tam se totiž nemusím přesvědčovat o tom, že jsem dobrá, tam to vím, vím taky, že to je ostatním ku prospěchu. Každý by měl být v něčem dobrý a zažívat pocit úspěchu. Připadá mi jako tragédie, když vidím děti, které se špatně učí a které každý den ve škole zažívají pocit neúspěchu, který nemají jak vykompenzovat. V dětství je to škola, v dospělosti pak práce a peníze, co je takovým všeobecně rozšířeným měřítkem úspěšnosti.
Co se dá dělat s nízkou sebedůvěrou? Je to dost těžké, ale aspoň trochu si pomoci můžete. Pokud jsou vaše stavy méněcennosti opravdu silné, je lepší obrátit se na odbornou pomoc. Psycholog nebo psychiatr je rozhodně lepší volbou než plakat doma do polštáře sám nad sebou.
Jinak se mi na posílení sebevědomí osvědčila jedna nenáročná metoda: několikrát denně si připomínat, co se mi zrovna povedlo. I když je to maličkost – povedl se mi oběd, vyplela jsem záhon jahod, užila jsem si příjemnou chvilku v cukrárně, objali jsme se s partnerem. Jsou to maličkosti, ale kdybych čekala na velké úspěchy, to bych se načekala. Nízká sebedůvěra je totiž porušení rovnováhy v tom smyslu, že kladu větší důraz na své slabiny, než na svoje silné stránky. Každý má něco, v čem je dobrý, jen to občas nevidíme. Musíme se naučit oceňovat sami sebe. Nikdo druhý to za nás neudělá.
Žádné komentáře:
Okomentovat