30. dubna a 1. května

Poslední dubnový den slavíme svátek čarodějnic, ke kterému patří hlavně ohně, spousta zábavy a u dětí i převleky za čarodějnice.

Noc ze 30. dubna na 1. května byla odedávna považována za magickou. Říkalo se jí také filipojakubská nebo Valpuržina noc. V tuto noc se prý čarodějnice slétaly na sabat. Také se říkalo, že se otevírají jeskyně s poklady.

Na vyvýšených místech se zapalovaly ohně, které měly ochránit před nečistými silami.

Na stejné datum připadá i keltský svátek Beltine. Taky se při něm zapalovaly ohně, ale byla to oslava plodnosti a začátek té teplejší části roku. S oslavami plodnosti souvisely i milostné hrátky mezi mladými dvojicemi. Možná, že právě z toho nám zůstalo to prvomájové líbání pod rozkvetlou třešní.

První květnový den jsme dlouhé roky – před revolucí v roce 1989 – slavili jako svátek práce, konaly se slavnostní průvody. V tento den v roce stávkovali dělníci v Chicagu za osmihodinovou pracovní dobu. Při potlačení této akce bylo několik dělníků zabito. Pro komunistickou stranu to byla vítaná demonstrace pracujícího lidu, jak se tehdy říkalo, který svou polopovinnou účastí v průvodech měl předvádět podporu komunistické straně. I když je první máj stále ještě státní svátek, oslavy a akce v ten den – alespoň v mém okolí – dělají jen komunisté nebo podobná levicová hnutí.

Pamatuji se na první 1. máj v roce 1990 po sametové revoluci. Rok předtím se ještě konaly tradiční oslavy. Bydlela jsem v malé obci v jižních Čechách. Bylo krásné počasí a to i s dlouholetým zvykem chodit na prvního máje ven vytáhlo lidi z jejich domovů. Jenže nebylo kam jít. Otevřeno měla jedna kavárna se zahrádkou, ta byla samozřejmě plná. Bylo to takové zvláštní.  Ale časem jsem si zvykla a dnes beru první máj prostě jako volný den.