K čemu je podnikateli tvořivost? Hlavně k tomu, aby viděl cesty a možnosti tam, kde je ostatní nevidí. Nejde jen o tvořivost ve výtvarném slova smyslu. I inženýr nebo technik potřebuje při řešení problémů nacházet takové způsoby, které nejsou obvyklé. O obchodnících nebo marketingových specialistech ani nemluvě.
Tvořivost obvykle spojujeme s umělci, malíři, sochaři a podobně. Sami často říkáme nebo si myslíme, že nijak zvlášť tvořiví lidé nejsme. Pravda ale je, že tvořivost, kreativita, schopnost přicházet s novými a neobvyklými nápady se dá rozvíjet v každém věku a že je spíš otázkou podmínek než vrozených schopností. Jako děti jsme byli všichni tvořiví, stále nás něco napadalo, taky jsme to hned realizovali a občas i nesli následky. Nepříjemné následky nás učily opatrnosti a některé nápady jsme hned odmítli právě proto, že jsme se těch následků byli vědomi.
Opatrnost, to je hranice, která brzdí naši tvořivost. Nové cesty a nová řešení jsou totiž nevyzkoušená a tudíž mohou vést k chybám. V prostředí, kde je chyba velmi nežádoucí, tam se raději sází na vyzkoušené a ověřené způsoby. Experimentovat při požáru nebo při záchraně lidského života je krajně nežádoucí. ¨
Ale nemusí jít vždycky o život. Když máte šéfa, který vyžaduje dokonalou práci a každou vaši chybu bude brát jako selhání, tak si taky dáte pozor, abyste zbytečně neriskovali. Naopak, když váš šéf bere chybu jako přirozenou součást práce, jako nezbytnou věc a sám i připouští, že dělá chyby, tak už nemusíte být tak opatrní a můžete navrhnout i řešení riskantní.
Nemusí to být jen šéf. V obtížných situacích, kdy se třeba chystá propouštění nebo je špatná atmosféra mezi spolupracovníky, bude taky těžké cítit se dostatečně bezpečně, aby člověk riskoval a navrhoval nějaké experimenty.
Žádné komentáře:
Okomentovat