Vtipy na 29. března

Policisté odstaví auto vedle blázince a někdo jim ukradne pneumatiku. Bezradně stojí u auta a koumají, co s tím.
"Tak si dam dejte rezervu," poradí jim pacient léčebny stojící za plotem.
"No jó, to nás nenapadlo," zajásají strážci zákona. Jenomže ouha - zloděj jim ukradl také šrouby, takže nemají kolo čím přišroubovat. Opět stojí na ulici plni beznaděje.
"Vymontujte po každém šroubu ze zbývajících třech kol a kolo přišroubujte," opět jim radí blázen.
"To je výborný nápad," radují se policisté a hned začnou návrh realizovat.
"A jak je možné, že nám takhle radíte? Vždyť jste blázen!" obrátí se jeden z nich na muže stojícího za plotem.
"Blázen sice jsem, ale blbec rozhodně ne," odpoví muž s ledovým klidem.

 

Tři generálové - jeden od pěchoty, jeden od bareťáků a jeden od letectva - se hádají, kdo má odvážnější vojáky. Letecký generál přivolá jednoho mechanika a velí:
"Vojíne, pozor! Vyšplháte na támhleten sloup, nahoře zazpíváte 'Nekonečné moře mraků' a seskočíte dolů!"
Vojín vyrazí tryskem ke sloupu, vyšplhá nahoru, tam zasalutuje, seskočí a dopadne v pozoru. Generál ho odvelí a říká:
"Tomuhle já říkám statečný muž."
Velitel zvláštní jednotky velí:
"Desátníku, v plné polní vyšplháte na sloup, postavíte se do pozoru, vypálíte čestnou salvu a slezete zpátky hlavou napřed!"
Desátník s baretem na hlavě popadne výstroj, hodí všechno na sebe a vyrazí na sloup. Tam se postaví do pozoru, vypálí čestnou salvu a sleze hlavou napřed dolů. Postaví se v pozoru před generála, který ho odvelí a pronese:
"Tomuhle říkám odvážný voják."
Pěchotní generál velí:
"Vojíne, plnou polní, do baťohu deset cihel a stopovacího psa, jednou rukou vyšplháte na ten sloup, nahoře zazpíváte státní hymnu, mezi zuby si vrazíte nůž a skočíte dolů po hlavě!"
Vojín srazí kufry, podívá se tak na generála a předpisovým tónem vykřikne:
"Naserte si, pane generále!"
Načež se generál s triumfem v očích otočí k ostatním:
"Tohle je podle mého odvaha!"

 

Důstojník vyřizuje stížnost na kvalitu chleba:
"Vojáci by neměli dělat takový povyk okolo maličkostí, vojíne. Kdyby měl takový chleba Napoleon, když překračoval Alpy, snědl by ho s radostí."
Vojín hbitě odpovídá:
"Ano, pane, ale tou dobou byl ten chleba čerstvý."