I když se v Čechách považujeme za
ateistickou zemi, spousta lidí věří, že jsou věci mezi nebem a
zemí, i když se nehlásí k žádné oficiální církvi. Připadá
mi, že každý (nebo skoro každý) tak trochu hledá za všedním
každodenním životem něco víc, něco co nás přesahuje, něco,
co dává naší existenci nějaký smysl. Něco, co vysvětluje,
proč je potřeba chovat se slušně, být dobrým člověkem a brát
ohled na ostatní.
Ale zase se nám moc nechce být v
nějaké církvi, protože je to určitý závazek a mohla by nám z
toho vyplynout určitá omezení. Což je nepohodlné.
Možná proto spousta lidí hledá
svojí cestu v ezoterice, meditacích, čakrách, bylinkách,
automatické kresbě, józe nebo holotropním dýchání či jaké
jiné alternativní cesty se nabízejí. Jako by duchovno byl švédský
stůl, ze kterého si každý vybere, co mu chutná. Právě tak to
funguje.
Tam, kde je poptávka, tam se brzy
objeví nabídka. A nabídka různých ezoterických knih, pomůcek,
metod a kurzů je u nás bohatá. Stále je dost lidí, kterým se
současný život nelíbí a hledají něco jiného. Docela je chápu,
mě se současný svět taky dvakrát nelíbí. Zvlášť se mi
nelíbí, že se mezi nejuctívanější hodnoty dostaly peníze, moc
a popularita a to na úkor vztahů mezi lidmi. Taky se občas snažím
najít něco, co mě přesvědčí, že ten svět na tom není až
tak špatně.
Má to ale jeden háček. Když vám
někdo řekne, že vidí čakry nebo umí pracovat s energií, nemáte
si to jak ověřit, pokud to sami nevidíte a neumíme. Proto je
snadné lidi ošidit. Když jim budete o něčem vyprávět s
dostatečně velkým nadšením, uvěří vám. Uvěří vašemu
nadšení a jsou pro vás věrnými zákazníky. Alespoň do té
doby, než se nadchnou zase pro něco jiného.
Takových duchovních turistů znám
víc. Jsou to lidé, kteří stále něco hledají, ale zdá se, že
nenacházejí. To, co ale vždycky spolehlivě najdou, jsou různí
vykukové, kteří si z duchovna udělali dobrý byznys. Možná je
jich víc než těch, kteří skutečně znají to, o čem píšou.
Žádné komentáře:
Okomentovat