Každý člověk, který v životě
něco významného dosáhl, tomu musel věnovat velké úsilí a to
bez soustředění a silné koncentrace na daný cíl nejde. Chřipku
můžete dostat náhodou, bez vlastního přičinění. Vypracovat si
pořádné svaly, to se vám náhodou nestane, na tom musíte pořádně
zamakat. Možná proto kulturistům až tolik nezávidíme, protože
víme, že pro svůj cíl museli udělat poravdu hodně. Bohatým
lidem můžeme závidět, protože máme pocit, že si svoje
bohatství až tak nezaslouží, že nejsou až tak pracovití, že
jsou nepoctiví nebo že využívají ostatních. To všechno může
být pravda.
Když se rozhlédnu kolem sebe po
lidech, kteří v životě něco dokázali, mám pocit, že jsou
velmi různí, ale mají společnou jednu věc: jsou tvrdohlaví.
Jdou si jako berani za svým a příliš mnoho se neohlížejí na
své okolí. To samozřejmě nemusí být vždy to nejlepší a taky
vám tento přístup nezíská zrovna moc přátel, ale hodně zvýší
vaše šance na úspěch.
Když chcete něčeho dosáhnout,
musíte tomu věnovat dost úsilí a energie. Bude to chvíli trvat a
snadno se vám může stát, že ztratíte chuť, motivaci nebo víru
v úspěch svého konání. V takovém případě vám určitá
paličatost a umanutost může hodně pomoct.
Jsou lidé, kteří jsou jako sirka.
Rychle zahoří, rychle zhasnou. Jiní sice nezaplanou tak snadno,
nesrší nadšením, ale když už se do něčeho pustí, jsou v tom
vytrvalí a vydrží u toho dlouho. Málokdo je naprostý extrém,
většinou se pohybujeme někde mezi, taky se to liší téma od
tématu. Já se dost blížím tomu prvnímu typu. Snadno se nadchnu,
po čase mě nadšení opustí a nadchnu se pro něco jiného.
Naštěstí se moje oblíbená témata stále opakují, takže se k
nim vracím. Když si chci být jistá, že u něčeho delší dobu
vydržím, osvědčilo se mi zavést si nějaký pevný návyk.
Naučila jsem se třeba každé ráno – hned jako první věc –
začít se psaním. Díky tomu vím, že dělám pokroky a že to
není záležitost na pár týdnů, že to budu dělat mnohem déle a
s větší vytrvalostí, než bez tohoto návyku. Nevýhoda je, že
množství návyků, které si takto človk osvojí, je omezené.
Kolik věcí můžete každý den udělat jako první? Jen jednu.
Proto by to mělo být něco, co je pro vás opravdu důležité.
Když jsem zjistila, jak dobře mi
zvyky fungují, chtěla jsem si jich samozřejmě osvojit hodně. Ale
ouha, ono to nešlo. Naložila jsem si toho příliš mnoho a
nezvládala jsem to. Neměla jsem dost energie na to, abych všechny
ty svoje dobré úmysly ukočírovala. Zvyky se musí budovat
postupně, nejde to najednou. Riziko selhání je pak příliš
velké. Tahle investice času a energie se ale dlouhodobě vyplatí.
Žádné komentáře:
Okomentovat