pondělí 14. ledna 2013

Kalendář a novoroční předsevzetí

Dáváte si novoroční předsevzetí? A zapisujete si někam svoje pokroky?

Dobrou službu vám v tom může udělat kalendář. Hlavně pokud jde o něco, co se dělá každý den. Třeby když si dáte za úkol každý den cvičit 10 minut. A pak si to v tom kalendáři zaškrtnete. Jeden den, druhý, třetí, za chvíli je z toho řetěz, který se vám nebude chtít přerušit. Kalendář se tak stane nejen připomínkou našeho předsevzetí, ale poskytne i příjemnou zpětnou vazbu toho, co se nám daří.

Takový kalendář můžete mít jako svůj soukromý, ale i jako kalendář pro celou rodinu. Je docela praktické mít přehled o tom, jaké závazky mají ostatní členové rodiny. Dokonce i tehdy, když jsou děti docela malé, tak je fajn mít přehled v tom, kdy mají ve školce besídku a kdy máme jít na očkování. Taky bych tam psala zajímavé akce, divadlo, kino atd., o kterých ještě nevím, jestli tam půjdu.

Kalendář 2012 už jsem odložila, ale ještě jsem ho nevyhodila. Nerada vyhazuju staré kalendáře. Mám pocit, jak bych s nimi vyhazovala kus svého života. Přece jen když je pro vás ten předmět celý rok každodenním průvodcem a pomocníkem, svěřujete mu důležité informace, tak si k němu vytvoříte vztah.

Když byli děti malé, zapisovala jsem tam i jejich pokroky, co nového se naučily a podobně. Já vím, existují různé deníčky, ale pro mě bylo vždycky nejjednodušší použít kalendář, který jsem měla při ruce a byla jsem zvyklá s ním pracovat.

Teď už jsou synové dospělí a kalendář slouží už zase jen jako moje pracovní pomůcka. Ještě toho v něm moc není, ale přesto ho mám stále u sebe. Je to pro mě takový symbol toho, že mám svůj čas pod kontrolou – i když to je asi spíš iluze než skutečnost. Používat kalendář z vás automaticky neudělá organizovaného a efektivního člověka. Jeden z nejchaotičtějších šéfů, kterého jsem kdy měla, taky používal kalendář. Každý den a psal si tam úplně všechno – události, úkoly, byl v tom příšerný mišmaš, o dodržování termínů nebo systematické práci se nedalo vůbec mluvit. Přesto si myslím, že pro něj kalendář byl přínosem. Dokázal aspoň nějak fungovat, bez kalendáře by to asi nešlo vůbec a svoje podřízené (možná i sebe) by dovedl leda tak k psychiatrovi.

 

 

 

Žádné komentáře:

Okomentovat