Těším se na jaro

Zima ještě ani pořádně nezačala a já už se těším na jaro. A nejvíc asi na zahrádku. Pořídili jsme si ji před několika let společně se sestrou. Byl to takový pokus – pronájem na jeden rok, abychom zjistili, jestli to budeme zvládat a jestli nás to také bude bavit. Od té doby ji máme stále a nechceme to měnit.

Jestli to zvládáme, to je otázka, někdy mám pocit, že nám ten plevel přerůstá přes hlavu a že roste třikrát rychleji než naše zelenina. Bavit nás to baví stále. Obě bydlíme v paneláku, takže zahrádka je pro nás možnost jít někam ven, do přírody. Navíc když zahrádce věnujete trochu úsilí, odmění se vám jak krásnými květinami, tak výbornou zeleninou.

Dřív jsem neměla mnoho pochopení pro lidi, kteří se s despektem dívali na zeleninu v supermarketu a uznávali jen tu svoji, vypěstovanou na zahrádce, dneska už to chápu. Když jsem na vyzkoušení koupila úžasná krásná rajčata exotických tvarů a chutí za neskutečnou cenu 89 Kč za kilo a zjistila jsem, že se ta naše obyčejná, zahrádková jsou chutnější a sladší, pochopila jsem to.

Vlastní zelenině taky člověk odpustí sem tam nějakou tu vadu na kráse. Tak velké a krásné mrkve, jako mají v supermarketu se nám většinou nepodaří, ani rajčata nejsou jedno jako druhé, o jahodách nebo jablkách ani nemluvě. Ale je to vyváženo pocitem, že jsme si to vypěstovali sami, bez zbytečné chemie a bez zbytečného dovážení potravin z dalekých zemí.

Opravdu se na to jaro na zahrádce těším. Až vytáhneme zahradní nářadí, stromy a keře, začnou kvést, záhonky se z hnědých změní zase na zelené, doufejme, že to nebude jen samý plevel, dobrý leda tak na to, abychom s ním naplnili kompostery. Samozřejmě se těším také na grilování. To je další věc, kterou mám moc ráda. Experimentování s jídlem a společné jídlo s ostatními členy rodiny. Už aby to jaro bylo tady!