Zima na nás občas
působí depresivně. Brzo se stmívá, z přírody vymizely barvy, cítíme se
unavení a ospalí. Chybí nám světlo a možná i vitamíny. Proto je možná konec
zimy a předjaří dobou, kdy se cítíme nejhůř, vymýšlíme různé očistné a
vitamínové kůry a těšíme se na jaro. Není to jen záležitost dnešní doby,
platilo to i dřív, možná ještě víc než dnes, protože dřív lidé neměli žárovky, zářivky,
počítače, televize, osvětlovací LED moduly a další zařízení, díky kterým si
můžeme prodloužit den a získat více toho světla, které nám v zimě chybí.
Otázka je, jestli
se podřídit tomu, co si žádá tělo a dopřát mu víc odpočinku, nebo se nutit
k výkonnosti a hledat k tomu všechny možné prostředky.
Nejvyšší hodnotou
je prý zdraví, takže bychom měli dát na signály našeho těla a dát si pohov.
Jenže požadavky našeho okolí, práce, kolegů a rodiny jsou prakticky nekonečné a
když budeme odpočívat, nezbavíme se pocitu, že se flákáme. Naše doba staví
vysoko na piedestal výkonnost a pracovitost, navíc na naší práci často závisí i
ostatní lidé, které nechceme nechat ve štychu. V neposlední řadě je to i o penězích – při práci vyděláváme, při
odpočinku ne.
Takže svítíme,
pracujeme dlouho do noci, přehlížíme signály únavy a přepracování a na zdraví
si vzpomeneme obvykle jen tehdy, když nás to zdraví opouští. Přemýšlím, co s tím,
je to i můj problém. Když se večer usadím u počítače, zaberu se do práce (nebo
zábavy) a nevím, kdy přestat. Není to tak úplně správné, ale když mě to s tím
počítačem tak baví!
Žádné komentáře:
Okomentovat