Všichni rádi děláme radost svým blízkým a nezáleží na tom, jestli na to máme hodně peněz nebo málo. I vy určitě znáte ten pocit, kdy kupujete nějakou maličkost někomu, koho máte rádi a v duchu si představujete, jak ho to potěší. Nemusí to být nic velkého, i malá sladkost, časopis nebo něco tak skoro bezvýznamného. (Ten výzkum se zabýval penězi, takže se v něm samozřejmě neobjevují taková drobná potěšení, jako je pohlazení, polibek a podobně, protože za to se – mezi normálními lidmi – neplatí.)
Článek o tomto výzkumu mě zaujal i proto, že koresponduje s mým názorem, že ke štěstí potřebujeme mít dobré vztahy s lidmi kolem. Že to je ještě důležitější, než to, jak moc jsme bohatí, zdraví, úspěšní a co já vím ještě.
K čemu je vám bohatství, když jste sami?
Nechci tím brojit proti bohatství nebo zdraví, to jsou samozřejmě důležité hodnoty, ale ke štěstí to nestačí. My, kdo se každý měsíc snažíme vyjít s dost omezeným rozpočtem a každá tisícovka ve výplatě navíc nás potěší, si můžeme myslet, že ti bohatí musí být šťastní. Nemusí. Když dostanete v práci mimořádnou odměnu, udělá vás to šťastným? Jistě. Na jak dlouho? Nejspíš jen na chvíli. Určitě nebudete ještě za rok pociťovat nějaké bůhvíjaké štěstí při pomyšlení, že vám tehdy a tehdy dali pár tisíc odměny.
Co když s tou odměnou bude spojeno nějaké mimořádné uznání? Něco jako “pochvala před nastoupenou jednotkou”. Šéf dá jednoznačně najevo uznání za to, co jste pro firmu udělali. Ten pocit hrdosti, uspokojení a štěstí budete cítit i za rok nebo dva, až si na to vzpomenete. Škoda jen, že si spousta lidí/šéfů neuvědomuje. Peníze vám jen těžko pomůžou, když si myslíte, že vás váš šéf považuje za neschopného debila.
Jsme tvorové společenští a spoustu věcí děláme proto, aby nás ti ostatní přijímali. Abychom zapadli.
Potěšit druhého, to slouží stejnému účelu – k posilování dobrých vztahů. Dárky kupované za peníze jsou jedním způsobem, jak druhého potěšit. Jde to i bez peněz. Můžete tomu druhému věnovat čas, pozornost, něco pro něj udělat. To se ale špatně měří. Peníze se dají spočítat a proto se pro takové výzkumy dobře hodí.
Určitě bych to nebrala jako doporučení bezhlavě utrácet a rozdávat svůj majetek ostatním. To by taky k dobrým vztahům a potažmo ke štěstí nevedlo. Pak bychom přitahovali lidi, kterým nejde ani tak o dobré vztahy, jako o materiální prospěch.
Takže najít nějakou rozumnou střední cestu. Zlatá střední cesta, jako skoro ve všem.
Žádné komentáře:
Okomentovat