Žlutá

Žlutá je krásná veselá barva, spojujeme si ji se sluníčkem a to máme od dětství zafixované jako něco příjemného. I když všeho moc škodí.

Žluté kytky na louce vypadají krásně, ale místnost, která by byla úplně celá sytě žlutá, to už by asi bylo moc.

Nejvíc se mi líbí žlutá barva na květinách. I obyčejné pampelišky jsou krásné tou svojí zářivou žlutí. Pokud tedy náhodou nejste zahradník-milovník golfových trávníků, pak vás ty pampelišky naplňují spíš vztekem než radostí. Jenže já mám raději ten přirozený trávník, ve kterém se občas vyskytne pampeliška, sedmikráska nebo jiný takzvaný plevel.

Žlutá vypadá dobře i na talíři. Sytě žlutou poskytuje nejčastěji vajíčko, ale také kkoření jako třeba kari. Jemně žlutou spojujeme s vanilkou a banány a tím pádem se sladkými jídly. Přemýšlím, jestli by se za odstín žluté dala považovat i hořčice. Asi ano. Je to dost sytá barva, dala by se spíš nazvat okrovou.

Žlutá barva je vůbec náchylná k zašpinění. Když máte vodové barvy a přidáte do žluté jen trošku nějaké další barvy, už se mění a přestává být čistě žlutou. S červenou tvoří oranžovou, modrá jí dá nádech do zelena, fialová nebo hnědá ji ztemní, takže ztratí svou svěžest a lehkost.

V zimě se žlutá může stát takovým hezkým barevným akcentem, který nám dá zapomenout na černobílou zimní krajinu. Ať už je to květina ve váze, žlutý ubrus nebo polštář, nebo třeba proužky z vaječné omelety, kterými ozdobíme jinak málo barevné jídlo.